České „bohatství“: Tři čtvrtiny obcí nedosáhnou ani na průměr

Analýza
Většina republiky si ani zdaleka nemůže pořídit to, co obyvatelé Prahy nebo středních Čech. Společnost GfK zmapovala disponibilní příjmy lidí v jednotlivých regionech a zjistila, že více než tři čtvrtiny českých obcí jsou z hlediska indexu kupní síly podprůměrná. „Bohaté“ je naopak hlavní město, centrální Čechy nebo části Plzeňského, Libereckého či Jihomoravského kraje.
Rozdíly mezi jednotlivými obcemi či regiony se postupně mírně snižují a nejsou zdaleka tak vysoké, jako ve většině evropských zemí. Foto: Pixabay

Když lidé ze severních Čech nebo ze Slezska nadávají na „bohaté“ a „rozmařilé“ Pražáky, je v tom kus pravdy. Výroční zpráva společnosti GfK Kupní síla v okresech a obcích České republiky 2018 ukazuje, jaká panuje nerovnoměrnost ve výši disponibilních příjmů obyvatel jednotlivých regionů.

Nejlépe je na tom dlouhodobě právě hlavní město – v letošním roce tam kupní síla dosahovala bezmála 129 procent celostátního průměru. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji to je jen něco málo přes 89 procent, takže rozdíl činí zhruba 40 procent.

V závěsu za Prahou jsou střední Čechy, okres Praha-západ je hranici 116 procent, Praha-východ pak na téměř 113 procentech. Na opačném konci tabulky je nejhorší okres Bruntál v Moravskoslezském kraji s 82,4 procenty.

Následují dva okresy Ústeckého kraje: Děčín se zhruba 84 procenty a Teplice s 85,5 procenty. V žebříčku obcí je na tom ovšem vůbec nejhůře severočeské Obrnice, kde index kupní síly nedosahuje ani 60 procent – rozdíl mezi nejbohatší Prahou je tedy přibližně propastných 70 procent.

Regiony rostou výrazněji

„Přes existující rozdíly je z porovnání zřejmé, že rozdíly mezi jednotlivými obcemi či regiony se postupně mírně snižují a že nejsou zdaleka tak vysoké, jako ve většině evropských zemí,“ informovala společnost GfK. Jako příklad uvedla rozdíl mezi „nejbohatší“ Prahou a „nejchudším“ Moravskoslezským krajem, který se meziročně snížil o dvě procenta. Dobrou zprávou může být to, že v regionech rostla kupní síla výrazněji než v Praze a středních Čechách.

Moravskoslezský kraj má ovšem současně i jedno nelichotivé: Je to jediný region v zemi, kde ani jedno město nepřevyšuje z hlediska kupní síly celostátní průměr. Naopak nad průměrem jsou kromě Prahy a středních Čech rovněž severovýchodní část Plzeňského kraje, centrální části Jihomoravského a Libereckého kraje a také většina krajských měst ostatních regionů.

Republikového průměru dosahuje celkem 23 procent měst, což znamená, že více než tři čtvrtiny českých obcí je z hlediska indexu kupní síly podprůměrná.  Medián, čili hranice mezi polovinou obcí s vyšší kupní silou a polovinou obcí s nižší kupní silou, dosahuje hodnoty 93,7 při celostátním průměru 100 procent.

PSALI JSME:
Praha poprvé v TOP 20 nejdražších nákupních ulic světa

Česko pod evropským průměrem

Evropské srovnání ukazuje, že Česko v kupní síle stále patří k podprůměru. Ze 42 sledovaných zemí se nachází na třiadvacátém místě, přibližně třetinu pod evropským průměrem, který činí 14 292 eur na jednoho obyvatele. Ostatně ze zemí někdejšího východního bloku na evropský průměr nedosáhne ani jeden stát.

Přesto má aktuální žebříček aspoň jednu pozitivní stránku. Češi si oproti poslednímu srovnání polepšili o tři místa a – jak upozornil hlavní ekonom Czech Fond Lukáš Kovanda – poprvé od roku 2011 přeskočili Slováky. „Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí,“ poznamenal Kovanda.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.