České děti dosud kvůli pandemii přišly o 76,5 milionu dní školní výuky

Zásadní a těžko napravitelnou škodu páchá pandemie na dětech celého světa. Ty se často nemohou plnohodnotně účastnit výuky, ať už na základních či středních školách, což nepříznivě ovlivní celý jejich další život. V České republice přišly děti a mládež, tedy žáci a studenti základních a středních škol, dosud v souhrnu o zhruba 76,5 milionu dní školní výuky.
Učitelé v ČR jsou ohodnoceni prakticky nejhůře ze všech zemí OECD. Foto: Depositphotos.com

Tento údaj pokrývá celé období od první uzavírky škol, k níž došlo loni 11. března, až do pátku uplynulého týdne, tedy do 26. března. V celém tomto období byly školy otevřeny v různých režimech, s výjimkou září a první poloviny října však nikdy ne zcela plnohodnotně.

Počet „ztracených“ dní výuky je korigován o počet dní „získaných zpět“ uplatněním výuky distanční, do níž se však zejména na jaře 2020 nezapojili všichni žáci a studenti a která obecně není tak efektivní jako výuka prezenční.

Výsledný počet „ztracených“ dní je následně vynásoben příslušným počtem žáků a studentů, a to v závislosti na školním roce, uplatněném režimu otevření škol a dalších faktorech. Mezi ně patří například podíl dětí, které docházely do školy na jaře 2020, tedy v době, kdy taková docházka byla dobrovolná.

PSALI JSME:
Distanční výuka: Záchrana vzdělání, nebo skrytá hrozba?

Výpočet vychází z metodiky britské nevládní organizace Save the Children. Ta tento měsíc vydala zprávu, podle které pandemie onemocnění covid-19 v uplynulých zhruba dvanácti měsících připravila děti ve světě průměrně o 74 dní vyučování. A to jak kvůli uzavírkám škol, tak kvůli nemožnosti distanční výuky.

Jde o více než třetinu běžného školního roku, který má globálně v průměru 190 dní. Světová dětská populace tak zhruba v prvních dvanácti měsících pandemie přišla dohromady o 112 miliard dní výuky. Metodika organizace Save the Children zohledňuje distanční výuku, k níž však nemá přístup každý.

PSALI JSME:
Distanční výuka: Řemeslo se z domova naučit nedá

Ani v České republice se do distanční výuky nezapojili všichni, jak je již uvedeno. Ve druhém pololetí školního roku 2019 až 2020 se nezapojilo zhruba 250 tisíc žáků a studentů, jak plyne z šetření České školní inspekce z dubna 2020. Podle šetření téže instituce z února 2021 poklesl počet žáků a studentů, kteří nejsou do distanční výuky zapojeni, přibližně na 50 tisíc osob.

Distanční výuka ovšem není tak efektivní jako výuka osobní, což výpočet „ztracených“ dní pro Českou republiku zohledňuje plně v souladu s metodikou organizace Save the Children. Ta předpokládá, že den distanční výuky svým účinkem na rozšíření vzdělání dětí odpovídá přibližně jen půl dne výuky prezenční.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Někteří žáci si ročník zopakují. Výuka na dálku školu nenahradí

Zavřít reklamu ×
  1. Snad má rok jen 365 dní, tyto nadpisy jsou jak z distanční výuky. O výši platu má rozhodovat ředitel. Víc peněz není víc kvality, ale víc COVIDU z ALP .

  2. Nesmysl,učebnice ani internet nikdo nevypnul! Já se učil na maturitu až poslední měsíc z učebnic a maturitu jsem zdárně udělal. Většinu ze 4 let jsem na průmyslovce promarodil kvůli neustálým zdravotním problémům.Dvakrát mě kvůli nedostatku hodin ve škole chtěli nechat opakovat ročník.Vždy jsem všechno dohnal a učil se prakticky jen doma.Vše jde….Chce to jen chtít!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.