Česko by mělo předsednictví EU využít ke zlevnění energií bez zadlužování

Názor
Česko by mělo své předsednictví EU, které začíná prvním červencovým dnem, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Elektřina ve Francii zdražuje lidem pětkrát méně, než v Česku. V mimořádných podmínkách války by bylo něco takového racionálního také v ČR. A je to proveditelné i v EU, jak ilustruje francouzský příklad. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné. Dokonce ani KLDR není potravinově suverénní. Její uzavření se před světem, přestože neúplné, tam vede k hladomoru. Uzavírání se před světem tedy není ani žádoucí, ani výhodné. Jak v případě energií, tak v případě potravin.

Česko nemůže být energeticky suverénní už jen z toho důvodu, že nemá dost ropných nebo plynových nalezišť. Takže má smysl hovořit mnohem spíše o zmíněné „energetické racionalitě“. Bohužel, válka na Ukrajině a její důsledky naplno odhalují, že česká energetika nyní prostě racionální tak úplně není. Takže místo energetické suverenity usilujme právě o energetickou racionalitu. Jak se k ní dopracovat?

Proč mají Němci, Rakušani, nebo Italové dlouhodobé kontrakty na plyn s Ruskem, zatímco Česko ne? Proč ne, když podíl ruského plynu na celkové spotřebě je v Česku ještě vyšší než v uvedených zemích?

PSALI JSME:
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval? Vezměme si příklad z Francie

Opravdu jsou Němci nebo Rakušané tak hloupí, že mají s Ruskem dlouhodobý kontrakt, zatímco my jsme na to vyzráli kontraktem krátkodobým, plně odrážejícím burzovní cenu? Buď tedy zbytečně prodělávají Němci, Rakušané a Italové, nebo zbytečně prodělávají Češi. Kdopak to asi bude?

Plně suverénní jsou Češi ve výrobě elektřiny (když pomineme, že palivové články nutné k výrobě elektřiny z jádra jsou ruské výroby, pozn. aut.). Jenže ji dávají na burzu, odkud ji za burzovní cenu nakupují zpět. Přitom třeba Francie dává na burzu za burzovní cenu pouze část vyrobené elektřiny, jiná část plyne za regulovanou cenu, výrazně nižší, než je současná cena tržní, vyšponovaná válkou, odběratelům doma ve Francii.

Takže ve výsledku elektřina ve Francii zdražuje lidem pětkrát méně, než v Česku. V mimořádných podmínkách války by bylo něco takového racionálního také v ČR. A je to proveditelné i v EU, jak ilustruje francouzský příklad. Energetická racionalita ČR je klíčem k levnějším energiím pro české domácnosti a firmy, aniž by se přitom musel prohlubovat tuzemský veřejný dluh. Návrat k energetické racionalitě je hlavním úkolem této vlády, a nejen v následujícím půlroce předsedání EU.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.