Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval? Vezměme si příklad z Francie

Názor
Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a ve středu projedná vláda, je jen dalším dluhem. Neřeší podstatu drahých energií. Ceny energií přitom v EU zůstanou vysoké po několik let. Nelze po celou tu dobu maskovat drahou elektřinu a plyn na dluh budoucích generací, když už nyní vláda počítá až do roku 2025 se schodky státního rozpočtu kolem 300 miliard korun.
Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a ve středu projedná vláda, je jen dalším dluhem. Ilustrační foto: Pixabay.com

Vláda by proto měla využít svého nadcházejícího předsednictví EU a společně s potenciálními spojenci, jako je třeba Polsko, prosadit pozastavení systému emisních povolenek EU. Ty představují nezanedbatelný náklad při výrobě elektřiny i pro společnosti typu ČEZ. Zdražující povolenky se pak promítají do vysokých cen burzovně prodávané elektřiny, od jejíž ceny se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti.

S povolenkami přitom ve velkém obchodují banky, fondy a finanční spekulanti, kteří v nich vidí něco na způsob akcie. Šponují jejich cenu, aniž by je fakticky potřebovali, neboť prakticky žádné emise nemají. Na rozdíl od podniků typu uhelných elektráren, oceláren nebo cementáren, pro něž byly povolenky určeny původně.

Pokud by se Fialově vládě nepodařilo prosadit pozastavení povolenek, může vyjednat alespoň kompromisní navýšení jejich obchodovaného objemu. Evropská komise může počet povolenek navýšit tahem pera, přitom by zásadnější navýšení představovalo počtu povolenek rovněž podstatný tlak na pokles jejich ceny, a tedy na poklesu nákladovosti výroby elektřiny.

PSALI JSME:
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému

Současně by vláda měla využít svého 70procentního podílu v ČEZ. Po vzoru Francie a s odvoláním na mimořádnou situaci války by pak určila, že třeba 40 procent jaderné elektřiny ČEZ se bude prodávat dodavatelům energií v ČR za pevnou cenu. Pokud by burzovní cena byla nad touto pevnou cenou, platila by pevná cena. Pokud by tržní cena klesla pod pevnou cenu, platila by tržní cena.

Pevná cena by byla určena třeba na průměru let 2015 až 2019. Ani tehdy se ČEZ nijak finančně nehroutil. Navíc by mu nyní vláda zajistila odnětí nebo snížení nákladu v podobě emisních povolenek.

Zbytek elektřiny, ten, který by ČEZ neprodával za pevnou cenu, by prodával jako nyní za cenu tržní do celého světa. Růst cen elektřiny, který v důsledku pandemie, války a sankcí nastává, by podniku ČEZ kompenzoval ztrátu způsobenou nutností prodávat část elektřiny za pevnou cenu, jež je nižší než tržní.

PSALI JSME:
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti

Menšinovým akcionářům ČEZ se to líbit nemusí. Je třeba s nimi vést konstruktivní jednání. Ve hře je stavba nových jaderných bloků – stát může například na oplátku za jejich konstruktivní přístup v mimořádné, válečné době slíbit převzetí garancí při výstavbě bloků, které Česko tak jako tak potřebuje.

Obecně platí, že jakýkoli menšinový akcionář polostátního podniku, se vystavuje specifickému riziku, jež plyne právě z polostátního vlastnictví. Ti akcionáři věděli, co čeho jdou. Pokud nechtějí být takovému riziku vystaveni, nechť investují do firem, v nichž stát nemá ani procento.

Ve Francii ostatně také letos začátkem roku také citelně klesly akcie tamního „ČEZ“, společnosti EdF, když francouzská vláda nařídila, aby prodával ještě větší část své elektřiny za pevnou cenu.

PSALI JSME:
Michael Šnobr: Politici nás podvádějí. O jaderné energetice neříkají pravdu

EdF, jejž francouzská vláda vlastní ze zhruba 84 procent, a je tedy jako ČEZ polostátní, do loňska prodával za pevnou, vládou regulovanou cenu zhruba čtvrtinu své jaderné elektřiny, a to dodavatelům energií doma ve Francii. Ti na základě počtu svých zákazníků, třeba z řad domácností, pravidelně nárokovali elektřinu za pevnou cenu, nižší než tržní. Tržní cena se uplatnila, jen pokud byla nižší než pevná.

Tento systém je klíčovým vysvětlením toho, proč letos v květnu podle dat Eurostatu zdražovala elektřina ve Francii jen o 6,5 procenta, zatímco v Česku o 30,8 procenta. Teprve ta elektřina EdF, která není prodána za pevnou, regulovanou cenu ve Francii, se prodává do světa za běžnou tržní, burzovní cenu.

Pokud by se navržený způsob uplatnil, cena elektřiny v ČR se významně sníží. Ziskovost ČEZ klesne, ale ne tak, aby to podnik jakkoli zásadněji hospodářsky ohrozilo. Inflační tlaky v české ekonomice zmírní, stejně je riziko recese. Stát se nebude muset tolik zadlužovat. Takže nebude muset v budoucnu tolik zvedat daně za účelem splácení dluhu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Fialova vláda v tichosti plánuje „sekeru“ přes 1 200 miliard

Zavřít reklamu ×
  1. Naprosto souhlasím. U nás jde o zájmy občanů vždy až na posledním místě. Vláda, ať je jakákoli, vždy spolupracuje především s velkými průmyslovými podniky, jako je ČEZ, telekomunikační společnosti a vzájemně si jdou na ruku. Běžný občan a spotřebitel je až na posledním místě. Pokud tedy není tři měsíce před volbami, to se mu možná nějaký drobeček pustí…

    • Plně s Vámi souhlasím, proč máme jednu z nejvyšších inflací? Proč máme jedny z nejdražších telekomunikačních poplatků? Proč by jsme měli mít dražší elektřinu, když se ten atom štěpí za pořád stejnou cenu?
      Protože ti co jsou u koryta dostanou trochu nasypáno, aby si rochtali a nechali korporace aby obyčejné lidi škubaly ve velkém. Vláda neřeší, soudy nevidí a pár vyvolených si mastí kapsu na zbytku.

  2. Všechny elektrárny patří čechům proč mám mít drahou elektriku . Když máme nadvýrobu elektriky která se prodává ven levně .
    Jaderný odpad musí me sladovat u nás to také něco stojí proč to má dotovat český národ.
    Vlady si tu hrají na velmoc při tom přešli z red star anus k white star anus hlavu strkají do stejného místa jaká je to změna, to je vyvoj za 31 let.

  3. Jak zlevnit Čechům elektřinu,nevyvážet ji levně a nekupovat na burze zpět předraženou.

  4. Může mě někdo odpovědět jestli Italové nakupující elektřinu ve Francii ji mají také přes nějakou burzu? A nebo napřímo od výrobce? Čili levněji než mi. Náš provozovatel J.E. nese všechna rizika při případné havárii a na elektřině vydělávají nejvíc přeprodejci. A následky takových problémů když tak opět ponese náš stát. Není to podvod?

  5. Růst cen elektřiny, který v důsledku pandemie, války a sankcí nastává,……..
    A co má pandemie válka a sankce společného z nenažraností spekulantů na burze.
    Myslím si , že nic kromě zneužití momentální situace a politici jen nečinně čumí a čekají co jim poradí, nebo spíš nařídí vyděračský Brusel.
    Máme vládu která nás zadlužuje a pújčuje si peníze aby je obklikou nacpala do kapes burzovních nenažranců.
    To je jako kdyby hospodář vlastní brambory ve středu prodal za 5kč marketu a na nedělní oběd si je tam šel koupit za 40kč.

  6. Pořád nevím, kde se bere teorie o zvýšení ceny energie o 30%, když každému, koho znám, vzrostly zálohy o cca 200 %.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.