Index vnímání korupce je globálně nejcitovanějším expertním žebříčkem o korupci. Transparency International jej sestavuje již více než třicet let. Do hodnocení jsou zapojeni odborníci, kteří posuzují ukazatele související s bojem proti korupci, jako jsou například transparentnost státní správy, efektivita protikorupčních opatření nebo rozsah zneužívání veřejných prostředků.
Nejde tedy o názor obyvatel dané země, ale vychází ze zdrojů a indexů mezinárodních institucí. Česká republika dosáhla skóre 59 bodů ze sta možných, tedy více než v roce 2024, a vyrovnala tím svůj nejlepší výsledek z roku 2018.
Horšího meziročního hodnocení se naopak dočkalo Slovensko, které se loni umístilo na 61. místě, o dvě pozice hůře než v roce přechozím. I zbylé dva státy visegrádské čtyřky jsou na tom hůře než Česko – Polsko skončilo na 52. místě s 53 body a Maďarsko až na 84. (zisk 40 bodů, pozn. aut.). Společně s Bulharskem je tak nejhůře hodnoceným státem z celé EU.
Na medailových pozicích se ve srovnání s předešlou zprávou nic nezměnilo. Stupně vítězů obsadilo Dánsko (89 bodů), Finsko (88) a Singapur (84). První desítku doplňují Nový Zéland, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Lucembursko, Nizozemsko, Německo a Island.
Ani opačný konec žebříčku velkých změn nedoznal. Nejhorší vnímání korupční situace panuje v Jižním Súdánu a Somálsku (9 bodů ze sta), Venezuela získala o bod více. Spojené státy obsadily 29. místo, Rusko je až 157. s 22 body.
Experti optimisté nejsou
V rámci Evropské unie se České umístilo na 14. místě, pohybuje se tak tři body pod průměrným bodovým ziskem ostatních unijních států. Ministerstvo spravedlnosti hodnocení výsledků vidí veskrze pozitivně – zdůrazňuje loňské přijetí zákona o regulaci lobbování, který má za cíl odlišit legitimní, transparentní lobbování od lobbingu zákulisního, na ním není vykonávána žádná veřejná kontrola.
Spolu s ním byl spuštěn i registr, který sdružuje lobbisty i lobbované. „Vláda se v roce letošním chystá na schválení Vládní koncepce boje proti korupci na roky 2027 až 2030, která bude nově definovat protikorupční priority,“ dodala tisková mluvčí resortu Lucie Rozsypalová.
Samotní zástupci Transparency International ale situaci tak nadšeně nevidí. „Aktuální bodový zisk Česka v Indexu vnímání korupce za rok 2025 odráží zejména nedostatečnou snahu bývalé vlády Petra Fialy omezovat korupci. Legislativu týkající se střetu zájmů nebyla schopna novelizovat.
Zákon o regulaci lobbování schválila jen se sebezapřením, aby vyhověla EU a Česko nepřišlo o miliardové evropské finanční toky. Na systémové změny také nedošlo,“ říká David Kotora, výkonný ředitel Transparency International ČR. Že by se ale díky nové koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů blýskalo na lepší časy, ale TI zpochybňuje.
„S novou koaliční vládou vedenou premiérem Andrejem Babišem se připravme na extrémní časy. Kvalitní protikorupční legislativa či efektivní systémová řešení se nebudou přijímat vůbec, což se odráží i ve vládním programovém prohlášení. Zvyšování politické kultury a její pozitivní kultivaci v České republice také nečekejme,“ uvádí komentář organizace.
Upozorňuje, že již nyní můžeme sledovat koaliční návrhy zákonů a tlaky podkopávající nezávislost státní služby, veřejnoprávních médií a vymezující se negativně vůči nevládnímu sektoru.
Babišův střet zájmů a hájení jeho soukromých aktivit, před kterými varuje mezinárodní sekretariát TI, budou opětovnou zkouškou pro veřejný sektor, politiky, občanskou společnost a celé Česko,“ shrnuje hrozby šéf české kanceláře TI.
Mezinárodní sekretariát Transparency International jako hlavní téma loňského roku zvolil mizející politický leadership podkopávající globální boj proti korupci a omezuje se prostor pro občanskou společnost. Není to přitom záležitost jen odlehlých regionů, ale i států s dlouhodobě fungující demokracií.
Proto i v České republice existuje reálné riziko, že s novou politickou reprezentací může dojít k oslabení nezávislého dohledu, tlaku na kritické organizace nebo zpochybňování role občanské společnosti v boji proto korupci.
Česku v cestě za dalším dlouhodobějším zlepšením v cestě stojí zejména absence národní protikorupční strategie, která by nebyla účinná jen pro jedno volební období, ale kladla si dlouhodobé ambice bez ohledu na momentální politickou reprezentaci.
