Japonská finanční instituce Česko a další zmíněné země varuje na základě své zevrubné analýzy osmi ekonomických ukazatelů, mezi nimiž je objem devizových rezerv, pokrytí dovozu těmito rezervami a dále třeba výše krátkodobých reálných úrokových sazeb či ukazatele související s rozpočtovou oblastí a s běžným účtem platební bilance.
Běžný účet platební bilance v poměru k hrubému domácímu produktu podle všeho letos v Česku vykáže nejhlubší deficit za posledních patnáct let. V absolutním vyjádření vykazuje v posledních měsících nejhlubší deficit v historii.
Schodek státního rozpočtu ČR, klíčové složky tuzemských veřejných financí, letos Fialova vláda plánuje na 375 miliard korun, což by byla jeho druhá nejvyšší úroveň v historii ČR, hned po té z loňského roku.
Přitom deficit běžného účtu je projevem vnější nerovnováhy dané ekonomiky, tedy té ve vztahu k zahraničí. A deficit veřejných financí je zase projevem určité vnitřní nerovnováhy dané ekonomiky. Česko tak čelí dvěma zásadním nerovnováhám, vnější i vnitřní, což právě podle Nomury činí jeho hospodářství, a tedy i měnu, zvláště zranitelnými.
Nomura zmíněných osm ukazatelů analyzuje v rámci sestavování svého Damoklova indexu, který hodnotí náchylnost 32 rozvíjejících se ekonomik, včetně Česka, právě k měnové krizi. Tato náchylnost je nyní podle Nomury nejvyšší za uplynulých více než dvacet let. Nomura příslušnou zprávu zveřejnila v pondělí, citovala z ní agentura Bloomberg.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
