Celkový příběh českého průmyslu se však nemění. Jde stále o totéž, a sice o slabé zakázky od domácích i zahraničních odběratelů. Část firem sice může stále spoléhat na starší objednávky, avšak i jejich zásoba se tenčí. A dokonce vyprchá i dřívější optimismus založený na víře, že bude lépe.
Aktuální výsledek PMI je velmi nepříznivým signálem pro vývoj průmyslu ve druhém kvartále. Zpožděné výsledky o vývoji průmyslové výroby sice nevypadají až tak dramaticky, ale ve značné míře jen díky automotive, který zažil velmi dobrý začátek roku. Průmysl je opět dvourychlostním odvětvím, kde na úspěšnější straně stojí automobilky a na té druhé vlastně zbytek.
Fakt, že se stále nezlomil negativní trend zakázek, pouze znamená, že firmy zůstanou i nadále pod tlakem, který navíc ovlivňují i vysoké ceny energií a dalších vstupů.
Česká ekonomika bude proto muset o to více letos spoléhat na služby, respektive na ochotu spotřebitelů utrácet. Od průmyslu, respektive od exportu, se žádného pozitivního posunu ještě řadu měsíců nedočká. Pokračovat bude propouštění, rozpouštění zásob a v lepším případě investice do zlepšení konkurenční pozice.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
