Překvapení sice není až tak veliké ve světle předchozího silného nárůstu těchto indikátorů v eurozóně, ale přece jen s ohledem na pandemickou situaci v ČR je to velmi příznivý výsledek.
Index je stále nadhodnocován narušením dodavatelských řetězců, což je důsledek pandemie. Dodací termíny se protáhly do největší míry od dubnového rekordu vinou potíží v zásobování a dopravních prodlev. Nicméně k expanzi dochází i v případě výroby, zakázek a zaměstnanosti.
Tlak na kapacity údajně vedl v prosinci k nejvyššímu růstu zaměstnanosti od června 2018. Zpráva společnosti Markit současně uvádí, že cenové tlaky v prosinci zostřily. Tempo inflace cen vstupů bylo nejrychlejší za více než dva roky, protože nedostupnost surovin a větší poptávka po vstupech vedly ke zvýšení cen.
Začátek roku vypadá z pohledu covidové situace v ČR opět velmi nepříznivě, nicméně výrobní sektor by tomu měl stále odolávat relativně dobře. Zahraniční obchod nadále funguje a vnější poptávka se zvyšuje.
Dalším parciálním pozitivem je alespoň nějaká dohoda o brexitu. Výkonnost českého průmyslu by tak v nejbližších měsících měla být omezena zejména kapacitními důvody, ale má šanci stále mírně růst. V horizontu dalších měsíců je zde vidina vakcinace.
Z hlediska koruny jde o pozitivní data, ukazující odolnost části české ekonomiky navzdory pandemii. To ale neznamená, že by pandemická situace už neměla potenciál korunu negativně ovlivnit.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
