Vyplývá to z rozsáhlého evropského průzkumu Barometr Food, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) společnost Edenred Česká republika. Zúčastnilo se ho téměř 50 tisíc lidí včetně zhruba 2,8 tisíce českých obyvatel.
Průzkum ukázal, že se tuzemské stravovací návyky často výrazně liší od jiných evropských zemí – od délky obědové pauzy, přes složení jídelníčku až po výběr restaurace. Například zatímco v Belgii, Itálii či Francii se až 90 procent strávníků zajímá o zdravější jídla, v Česku je to pouze 73 procent.
Plýtvání potravinami
„Data z našeho průzkumu ukazují, že Češi se ve stravování stále spoléhají spíše na tradici než na trendy. Například až 78 procent z nich si dá alespoň třikrát týdně pokrm s masem,“ řekla Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred ČR.
V tomto ohledu se české stravovací návyky nejvíce podobají Slovákům a Polákům. „Společné s těmito zeměmi máme třeba i to, že nás ke zdravějšímu stravování obvykle nemotivují dopady na přírodu či podmínky chovu zvířat,“ poznamenala Martišková.
V některých západních zemích včetně Portugalska, Španělska, ale i Rakouska jsou tyto faktory klíčové až pro dvě třetiny strávníků – v Česku je uvádí pouze něco přes polovinu dotázaných.
„Zároveň se ale ukazuje, že Češi mají i svá specifika – například se mnohem méně zajímáme o problematiku food waste, tedy plýtvání potravinami. U nás jej považuje za problém pouze 56 procent populace, zatímco ve zbytku Evropy se toto číslo pohybuje kolem 70 až 80 procent,“ řekla Martišková.
Většina Čechů (83 %) se při výběru oběda řídí především cenou, výživové hodnoty sleduje pouze 62 procent. V evropském průměru je to ovšem 67 procent. Společně s Rakouskem, Slovenskem a Polskem tak patříme k národům, které ke zdravému složení jídelníčku přihlížejí nejméně.
Výrazně více než v zahraničí řeší Češi i kvalitu obsluhy. Pro 64 procent dotazovaných je složení týmu v restauraci důležitým faktorem, podobně jako ve Španělsku nebo Portugalsku.
Na otázku, zda se zajímají o zdravé stravování, sice odpovědělo „ano“ až 73 procent Čechů, i tak jde v porovnání se sousedy o slabý výsledek. V Belgii, Francii, Itálii a dalších státech se ke zdravějším jídlům snaží přesunout až 90 procent lidí.
Konzervativní Češi
Zajímavým kontrastem je také Rumunsko, kde zdravé menu v nabídce restaurace hraje klíčovou roli jen pro téměř polovinu strávníků. Zdravější nabídku v restauracích očekává pouze 57 procent Čechů, zatímco ve Španělsku je to 85 a v Itálii 77 procent.
„Zatímco západní státy rychleji přejímají nové trendy, Češi zůstávají konzervativnější. Vegetariánství a veganství u nás příliš nerezonuje – 36 procent strávníků je přesvědčeno, že živočišné suroviny nelze ve stravě ničím nahradit,“ uvedla Aneta Martišková z Edenred ČR.
„A i kdyby byly rostlinné alternativy chuťově nerozeznatelné od masa, 61 procent Čechů by je podle vlastních slov stejně nevyužívala,“ dodala Martišková.
Pokud Češi něčím v Evropě v rámci stravovacích návyků vynikají, pak je to jednoznačně oblíbenost typických „meníček“. Zatímco v Česku považuje denní menu za klíčové kritérium 87 procent lidí, v Polsku je to méně než 70 procent a v Itálii pouze 47 procent.
Rozhodování podle ceny
Poměr ceny a kvality hraje hlavní roli pro 83 procent strávníků, což Česko řadí mezi výrazně cenově orientované země. Ještě dál jde Turecko, kde je cena rozhodující až pro 93 procent lidí. Ve Francii naopak dominuje kvalita surovin a ve Skandinávii zdravá nabídka.
„Rozhodování je u nás silně ovlivněné cenou. Pokud by se ekonomická situace zhoršila, návštěvy restaurací by omezilo až 93 procent Čechů,“ uvedla Martišková. „Na opačné straně spektra stojí například Francie, kde by kvůli inflaci šetřila jen zhruba polovina lidí, druhá polovina by si návštěvu restaurace neodpustila ani v době krize.“
Více než dvě třetiny českých domácností v průzkumu Food uvedlo, že utratí měsíčně za potraviny mezi 11 a 30 procenty svého rozpočtu. V evropském průměru se přitom do této kategorie řadí pouze 55 procent domácností.
Zároveň je procento nižší než například na Slovensku, v Itálii nebo v Bulharsku, kde výdaje na jídlo patří mezi nejvyšší – více než třetina domácností v těchto zemích vynakládá na stravování více než 40 procent svých příjmů.
Průměrná cena oběda se v tuzemských podnicích letos v červenci vyšplhala na 198 korun, což je o 60 korun více než ve stejném období v roce 2025. Od ledna do července 2025 zdražily obědy zhruba o dvě koruny měsíčně.
Nejvíce si lidé připlatí v Praze a v Brně. Nejlevněji oběd vyjde dlouhodobě ve Zlíně a Olomouci. Podle jiné analýzy, která vznikla na základě plateb stravenkovými kartami Pluxee (dříve Sodexo, pozn. aut.) atakoval v červnu průměrná hodnota oběda 197 korun.
Mezi cenami poledních menu neustále platí významné regionální rozdíly, které dosahují až několika desítek korun. Nejvyšší zůstávají útraty v Jihočeském kraji, kde se průměrná cena přiblížila 212 korunám. Naopak nejlevněji bylo na Vysočině, kde vyšlo polední menu na zhruba 170 korun.
