Za účelem vytvoření finanční rezervy spoří 75 procent Čechů. Na dovolenou pak 34 procent respondentů, 18 procent jen tak a 15 procent na své koníčky. Mladí lidé ve věku od 25 do 34 let šetří zejména na bydlení či svatbu. Naopak starší lidé nad 45 let šetří ve větší míře na důchod, říkají výsledky průzkumu Raiffeisenbank.
„Potřeby úspor se s věkem mění. Mladí lidé před sebou často mají vidinu pořízení bydlení – tedy vysokou částku. Pak jsou tu středně velké výdaje jako auto, rekonstrukce či zařízení domácnosti. Na menší položky jako dovolená nebo rozbitá pračka se už šetří snáze,“ říká Radka Černá ze Sberbank. A dodává, že na všechny tyto věci by měl rodinný rozpočet pamatovat.
„To nejhorší, co lze pro svou peněženku udělat, je myslet si, že se to nějak zvládne,“ dodává. Trik podle ní spočívá v tom, schovat peníze sami před sebou, aby se nedaly snadno utratit. „Když peníze necháte ležet na běžném účtu, ztrácejí svou hodnotu. Využijte raději spořicí účet, kde jsou lépe úročeny,“ radí.
Podle průzkumu Raiffeisenbank Češi ke spoření využívají primárně spořicí účet a penzijní připojištění. Nejčastějším důvodem ke spoření je vytvoření finanční rezervy a spoření na důchod. Pokud Češi spoří, využívají především spořicí účet a penzijní připojištění, shodně 58 %. Stavební spoření má 39 procent lidí a peníze do obálky si dává více než pětina dotazovaných.
Častěji nespoří lidé s příjmem do 20 tisíc korun, mladí lidé a lidé s názorem, že spořit smysl nemá, protože hodnota jejich úspor klesá. Podle průzkumu Raiffeisenbank si Češi průměrně odkládají 3 600 korun měsíčně. „V případě spoření platí, že čím vyšší vzdělání a příjem lidé mají, tím větší mají potřebu spořit,“ vysvětluje segmentový manažer Raiffeisenbank Petr Štětka a doplňuje: „Pro Čechy je důležité mít naspořené peníze ihned k dispozici, aby je mohli co nejdříve využít.“
Mluvčí Sberbank dodává, že pro případ nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiného výpadku příjmů by lidé měli mít dostupnou rezervu aspoň ve výši šesti měsíčních platů. „Našetřit byste si jí měli postupně odkládáním aspoň deseti procent výplaty každý měsíc. A peníze si takto dávejte stranou hned po výplatě,“ doporučuje.
Průzkum Raiffeisenbank ukázal, že spoří a zároveň investuje 40 procent Čechů. Mnohdy ale mezi spořením a investicemi nevidí rozdíl. Necelá třetina v průzkumu uvedla, že „spoří prostřednictvím investic“, a to v rámci banky či mimo ni. A každý desátý Čech se podle průzkumu domnívá, že pravidelné investování je pravidelné ukládání peněz v kontextu šetření.
Průzkum Sberbank oproti tomu ukázal, že pravidelně investuje jen 15 procent lidí, nejčastěji ti s vyššími příjmy. Investování ale rozhodně nemusí být jen výsadou těch nejmajetnějších. Stejně jako u spořících produktů se i v případě investic se vyplácí pravidelnost.
Jak doporučují odborníci, rozložíte-li své investice v čase a začnete nakupovat podíly pravidelně i v období výkyvů finančních trhů, „průměrujete“ tak hodnotu svých investic. „Než se ale do investování pustíte naplno, určitě není od věci vše dopředu konzultovat s odborníkem v bance, který pomůže s výběrem vhodných fondů,“ doporučuje Radka Černá.
