Podle velení Bundeswehru je sice o vojenskou službu poměrně vysoký zájem, ročně nastoupí na 5000 rekrutů, velká část mladých Němců si ale nástup do armády poměrně rychle rozmyslí a kolem čtvrtiny jich armádu během krátké doby zase opustí.
Je to tedy příležitost i pro zdatné Čechy a Češky, kteří se poohlížejí po výhodné pracovní nabídce, ale zatím odolali svodům náborových středisek Armády České republiky, jež je profesionální od 1. ledna 2005. Stejně, jako zástupci jiných profesí, berou i němečtí vojáci z povolání víc, než čeští.
Nástupní plat v Bundeswehru se pohybuje kolem 1200 euro (asi 31 200 Kč), vojín AČR si během tříměsíčního základního výcviku přijde na 12 950 korun, tedy zhruba 500 euro.
Prezidentům ubylo práce
Zákon ovšem stanoví, že pokud chtějí čeští občané působit v jiné než české armádě, musí mít souhlas prezidenta republiky. Výjimku však tvoří armády členských zemí NATO. Proto vstupem do aliance v roce 2005 počet žádostí o prezidentský souhlas rapidně poklesl a prezidentům ubylo práce.
Po roce 2005 se tak žádosti objevují jen ojediněle. Dvě se týkaly ozbrojených sil Irské republiky a jedna Australského společenství. Těmto žádostem prezident republiky vyhověl.
Zatím poslední z roku 2013 se týkala ozbrojených sil Syrské arabské republiky, jež však byla zamítnuta. Podal ji Jindřich Vostrý, který chtěl v Sýrii bojovat proti Islámskému státu.
Nestátním ozbrojencům pomáhat můžete
Markéta Všelichová se ale jako dobrovolnice přidala k Lidové obranné jednotce, která na severu Sýrie bojuje s Islámským státem, aniž by se předem na prezidenta obrátila. Několik Čechů se zase aktivně zařadilo po bok separatistů v ukrajinském konfliktu.
Zmíněné případy mají jedno společné – angažmá se netýká vojsk uznaných států, a platí tedy pro ně mírnější pravidla. Zákon totiž nepamatuje i na lidi, kteří se vydají pomáhat ozbrojené skupině, jež není státní.
Vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiří Jelínek nicméně v Českém rozhlase připomněl, že podle současného § 321 trestního zákona č. 40/2009 Sb. je služba v cizích ozbrojených službách (pokud není v rozporu s jiným právním předpisem) tedy ve vojsku a ozbrojených silách jiného státu trestná s odnětím svobody až na pět let. V případě, že je čin spáchán za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, je trestní sazba až 10 let.
