Důvody pro vyšší sazby jsou v podstatě dva. První z nich se týká významného zlepšení pandemické situace. Prodělání nemoci u velké časti populace a rostoucí míra proočkovanosti dává naději na relativně brzké dosažení stavu kolektivní imunity. Opakovat by se tak už neměly plošné uzávěry ekonomiky.
S rychlým uvolněním restrikcí došlo ve druhém čtvrtletí k oživení ekonomické aktivity, i když nebylo tak silné, jak se obecně čekalo. Růst ekonomiky by měl pokračovat i ve druhém pololetí a na přelomu letošního a příštího roku lze již očekávat dosažení předkrizové úrovně agregátní produkce.
Druhým důvodem je tuzemská inflace. Ta setrvává poblíž tří procent a nad dvouprocentním cílem centrální banky se již nachází po dobu více než dvou let.
Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Ta pramení jednak z výrazného zvýšení cen komodit a výrobních materiálů, stejně tak ale i z napjatého trhu práce.
Není tak divu, že ČNB chce úrokové sazby začít vracet zpět k běžnějším úrovním. Obává se totiž negativního vlivu na ukotvenost inflačních očekávání. Podle naší prognózy dojde ke zvýšení sazeb v letošním roce ještě v září a v listopadu.
Základní repo sazba by tak koncem roku měla dosáhnout 1,25 procenta a příští rok ji již čekáme mírně nad dvěma procenty. I tak by se však měla nacházet pod tříprocentní hranicí, kterou centrální banka považuje z měnově-politického hlediska za neutrální. To jen dokládá skutečnost, jak moc je nyní měnová politika ČNB uvolněná.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
