Za prvé, tuzemská centrální banka stále vypadá alespoň na povrchu relativně jednotně – bankovní rada se rozhodla podpořit stabilitu sazeb poměrem 7:0. I když možnost poklesu úrokových sazeb se debatovala, zatím nikdo z členů bankovní rady necítil nutnost vymezit se vůči „konzervativnímu“ hlavnímu proudu preferujícímu pobyt sazeb lehce nad neutrální úrovní.
Za druhé, nová prognóza i komentáře guvernéra jednoznačně vnímají letošní pokles inflace jako jednorázový fenomén daný primárně zlevněním energií. To, co rozhodne o pohybu sazeb, bude další vývoj dynamiky mezd a inflace ve službách – poslední čísla stále ukazují na zvýšenou dynamiku v obou dvou oblastech.
Je pravda, že situace by mohla více nahrávat snížení sazeb, pokud by ČNB na místo inflace ve službách kladla větší důraz na jádrovou inflaci – v ní je vedle služeb zastoupeno i obchodovatelné zboží (např. elektronika nebo textil, pozn. aut.), kde inflační momentum v posledních měsících rychle padá.
A za třetí, ČNB v nové prognóze předpokládá velmi svižný hospodářský růst – v tomto i v příštím roce o 2,9 % (versus naše 2,3 %). Patří tak opět k nejoptimističtějším hlasům na trhu, a to pravděpodobně kvůli předpokladu výraznějšího pozitivního dopadu fiskální politiky na útraty domácností.
I proto pravděpodobně prognóza nakonec implikuje o něco vyšší trajektorii úrokových sazeb a potřebu jejich nárůstu na konci tohoto roku.
Co tedy čekat dál? Přes relativně jestřábí vyznění čtvrtečního zasedání zůstává pravděpodobnost dalšího poklesu sazeb v tomto roce relativně vysoká. Část členů bankovní rady by totiž ráda ještě „dotáhla do konce“ cyklus uvolňování měnové politiky a sundala zcela „nohu z brzdového pedálu“.
My zatím ponecháváme v platnosti náš základní výhled počítající se stabilitou sazeb, ale budeme bedlivě sledovat zejména další vývoj inflačního momenta ve službách a mzdovou dynamiku. Právě ty rozhodnou o tom, zda v letošním roce nakonec uvidíme ještě lehký pokles sazeb.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
