S tím koresponduje i celková bilance rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle, kterou radní v souhrnu vyhodnotili jako proinflační. Významným zdrojem obav ve směru vyšší inflace dle zápisu zůstává jádrová inflace.
V rámci ní bankovní rada vnímá jako rizikový především vývoj cen nemovitostí, avšak někteří radní upozorňovali rovněž na zvýšenou dynamiku cen služeb bez imputovaného nájemného. Ve výčtu proinflačních rizik (stejně jako na tiskové konferenci po zasedání, pozn. aut.) nechyběla ani fiskální politika nebo ceny potravin, respektive zemědělských výrobců.
Prostor pro další pokles úrokových sazeb ve zbytku letošního roku hodnotili Eva Zamrazilová a Jakub Seidler jako velmi omezený, což podpořil i Jan Frait. Ten ale současně s Janem Procházkou a Karinou Kubelkovou upozornil také na protiinflační rizika spojená s případným ochlazením globální ekonomiky.
Poslední komunikace ČNB celkově naznačuje, že by se úrokové sazby mohly na současné úrovni v nejbližších měsících udržet. Že repo sazba pravděpodobně zůstane po nějakou dobu beze změny ve svých nedávných mediálních vystoupeních několikrát zopakoval i guvernér Aleš Michl.
Domníváme se, že k dalšímu uvolnění měnové politiky v tomto cyklu ještě dojde, když v základním scénáři očekáváme zpomalení domácí ekonomiky v souvislosti s nárůstem celních bariér. Inflační tlaky budou zmírňovat také restriktivní měnové podmínky, které by se měly spolu s příznivými efekty základny odrazit ve zpomalování meziroční inflace ve zbytku roku zpět ke dvouprocentnímu cíli ČNB.
Samotné načasování námi očekávaných ještě dvou snížení sazeb je však spojeno s větší nejistotou a bude záviset na rychlosti průsaku celních bariér do reálné ekonomiky a cenového vývoje, respektive na pozorovaných datech.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
