Novelu ministerstvo poslalo do připomínkového řízení, takže její definitivní podoba může být ještě poněkud odlišná. Zatím se ale tváří, že mimo jiné umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednoduší kontrolní postupy, sníží daňové pokuty a úroky a podpoří elektronickou komunikaci s finančním úřadem.
Bezesporu nejzásadnější změnu přináší nový institut zálohy na daňový odpočet, která reflektuje nedávný nález Ústavního soudu ČR, týkající se vracení nesporné části daňového odpočtu. Navrhovaná úprava by měla zamezit situaci, kdy správce daně zadržuje daňovému subjektu nadměrný odpočet v celé výši, přestože má pochybnosti pouze o jeho části.
Druhou, velmi vítanou změnou je pak změna výpočtu úroku z prodlení, který se až doposud počítal jako součet REPO sazby ČNB a 14 % p. a. Nově bude úrok z prodlení stanoven shodně, jako je tomu u občanského zákoníku. Daňoví dlužníci v nové úpravě ušetří více než pět procent ročně.
Co si ale myslet o tom, že novela daňového řádu bude nově umožňovat tzv. korespondenční zahájení daňové kontroly, tedy postup bez součinnosti s daňovým subjektem? Zde bude hodně záležet na tom, jaká bude aplikační praxe správce daně a zda tato možnost nebude ze strany správce daně nadužívána. Zkušenosti s uplatňováním jiných institutů bohužel vybízejí spíše ke skepsi.
Negativně vnímám také odstranění pětidenní takzvané liberační lhůty pro pozdní podání daňového tvrzení. Podle současné úpravy mohl daňový subjekt podat daňové přiznání se zpožděním do pěti dnů, aniž by se vystavil riziku sankce za pozdní podání. Tento „generální pardon“, na který se mnozí naučili spoléhat, novela daňového řádu odstraňuje.
Autor je partnerem poradenské skupiny Apogeo
(Redakčně upraveno)
