V regionálním srovnání je při pohledu na výkonnost naší měny na tom sice stále ještě hůře maďarský forint, který již letos odepsal více než devět procent své hodnoty, česká koruna na tom ale se ztrátou více než sedm a půl procenta není o moc lépe. Polský zlotý letos znehodnotil o zhruba pět a půl procenta, rumunské leu oslabilo o necelá dvě procenta.
Pokud se ale zaměříme na poprázdninový vývoj, vyjde z tohoto souboje česká koruna jako jednoznačný poražený. Od počátku září ztratila více než čtyři procenta své hodnoty, ztráty polského zlotého byly poloviční, oslabení maďarské měny pak nedosáhlo ani dvou procent.
Korunu drtí v posledních týdnech pandemie covidu v České republice. Ta se v podstatě vymknula kontrole a šíření nabralo exponenciální charakter. To se projevilo i na trhu úrokových sazeb, jejichž pokles držbu koruny dále znevýhodnil.
Tuzemská vláda v tomto týdnu přijala razantní restriktivní opatření s cílem epidemiologickou situaci zlepšit. Ty každopádně budou mít ekonomické konsekvence, i když doufejme, ne v takovém rozsahu jako na jaře.
Nejhorší jarní měsíc byl pro českou ekonomiku jednoznačně duben, z pohledu koruny to byl ale březen. Jednalo se tak o typickou učebnicovou reakci trhů, které reálný vývoj předbíhají. A i nyní nás z ekonomického pohledu to horší teprve čeká.
I když tedy ve světle obrovské nejistoty může koruna klidně ještě o pár desítek haléřů oslabit, to nejvýraznější oslabení už by ale mohlo být za námi.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
