Ukázal to výzkum vědců z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Základní závěry analýzy má redakce FAEI.cz k dispozici. Výzkum se zaměřil na krátkodobý vliv pandemie na malé rodinné farmy ve střední Evropě.
Ukázalo se, že ačkoli poptávka obecně klesla, majitelé malých rodinných farem na to dokázali zareagovat. Využili on-line prostředí k prodeji a propagaci vlastních produktů, prodávali i přímo ze dvora, a posílili tak vazby se svými zákazníky. Později se jim dokonce podařilo zvýšit odbyt své produkce.
„Situace je donutila využívat nové kanály k prodeji i propagaci, zakládali e-shopy, využívali sociálních sítí a dalších internetových platforem. Nabízeli možnost dovážky zboží k zákazníkům nebo prodej ze dvora, tedy možnost zakoupit si produkty přímo na farmě,“ vysvětlila Veronika Svatošová z Ústavu regionální a podnikové ekonomiky Mendelovy univerzity.
Farmáři mají podle ní v plánu tyto nové prodejní a propagační možnosti využívat i do budoucna. V několika případech dokonce dotázaní farmáři uvedli, že díky pandemii měli více času, takže se mohli zaměřit na vyvinutí nových produktů, a obohatili tak svou nabídku.
Více prodaného vína
Přestože obecně příjmy z prodeje spíš klesaly, zájem o některá odvětví vzrostl. „Zajímavý fenomén jsme objevili u českých vinařů. Většina respondentů z této oblasti potvrdila, že soukromníci u nich nakupovali víc vína. Tímto zvýšeným příjmem mohli částečně kompenzovat snížení příjmů z pohostinství a dodávek vína do restaurací,“ uvedla Svatošová.
Obdobný trend podle ní vnímali i výrobci piva. Zároveň se změnila struktura zákazníků a objevili se noví. Lidé trávili čas na chatách a chalupách, takže objednávali farmářské produkty, jako sýry, máslo nebo jogurty ve větším množství.
„Zákazníci se začali více zajímat o to, jaké produkty kupují, zaměřili se více na čerstvé, bio a kvalitní potraviny. Toho farmáři využili nabídkou prodeje ze dvora, a zaznamenali zvýšení poptávky po těchto produktech i upevnění vazeb mezi farmářem a zákazníkem,“ popsala vědkyně.
Od propadu k růstu
Farmáři podle výsledků průzkumu vnímali výrazné rozdíly mezi první a druhou vlnou covidu. Zatímco v první vlně se poptávka výrazně snížila, ve druhé vlně byla vyšší. Vysvětlují si to větším povědomím o zdravotních benefitech farmářských produktů.
„Zákazníci se více zaměřili na konzumaci biopotravin bohatých na vitamíny, které mohly podpořit jejich imunitní systém, tedy džusy, bylinné čaje nebo třeba aroniový sirup,“ poznamenala Svatošová. Pozitivně ohodnotila i nové sociální kontakty, které zákazníci i farmáři měli při nákupech.
V rámci výzkumu vědci mluvili vědci se zástupci celkem osmdesáti šesti rodinných zemědělských podniků, které hospodaří napříč čtyřmi zeměmi Visegradské čtyřky – v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
Všichni dotázaní hospodaří v takzvaném multifukčním zemědělství, což znamená, že vedle vlastní zemědělské produkce provozují třeba restauraci, ubytování, agroturistiku nebo poradenské služby pro jiné farmáře.
Ekonomické dopady hodnotili vědci u drobných zemědělců v porovnání s jinými oblastmi spíše jako mírné. Většina farem podle nich zvládla covidovou krizi samostatně, jen část z nich využila finanční podpory.
Negativní dopad měl covid spíš na doplňkové služby, jako je právě pohostinství nebo ubytování. V této oblasti se počty zákazníků dramaticky snížily, po odeznění pandemie se ale čísla opět vrátila k normálu.
Podpora rodinných farem
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) slíbil větší podporu rodinných farem, koncem roku rozhodl o zřízení speciální pracovní skupiny. „Rodinné farmy chceme účinněji podporovat, proto zřídím pracovní skupinu, která připraví jejich legislativní definici,“ slíbil ministr Nekula v listopadu na svém twitterovém účtu.
„Má-li totiž moderní společnost zájem ochránit budoucnost českého zemědělství, měla by se zaměřit na cílenou podporu rodinných farem,“ uvedl Nekula na podzimní mezinárodní konferenci Asociace soukromého zemědělství.
„Vzhledem k důležitosti rodinného hospodaření si celá Evropa, skrze novou Společnou zemědělskou politiku, klade za cíl více podporovat rodinné farmy a menší zemědělské podniky, poskytovat jim cílenější podporu a posílit přínos zemědělství vůči cílům Evropské unie v oblasti životního prostředí a klimatu,“ dodal Nekula.
