Zároveň tím ovšem řeší svoji vlastní nadměrnou produkci vepřového, která v době poměrně slabého výkonu čínské ekonomiky naráží na omezenou poptávku, což poškozuje čínské farmáře – a to z důvodu klesajících výkupních cen.
Klesající výkupní ceny však trápí také chovatele a producenty v EU, včetně Česka. Zavedením cel budou ale hlavně dotčeny exportní mocnosti EU v oblasti vepřového, tedy Španělsko, Nizozemsko či Dánsko.
Zhoršení odbytu v Číně znamená, že se vývozci z těchto evropských zemí budou snažit „udat“ své vepřové na trhu EU, včetně Česka.
To představuje bolehlav pro české producenty vepřového. Ti se již delší dobu potýkají s náročnou situací na evropských trzích, takže od roku 2010 došlo k významnému, zhruba třicetiprocentnímu poklesu produkce tuzemského vepřového.
Čeští producenti se potýkají s rostoucími náklady na krmivo, veterinární péči, ale v posledních letech zvláště na energie a pracovní sílu. Zejména menší farmy dále nejsou s to ustát zpřísněnou regulaci EU, hlavně v oblasti hygienických a ekologických norem.
Navíc, v české společnosti, zejména mezi mladšími generacemi, zakořenilo v posledních letech, ba desetiletích přesvědčení, že vepřové maso – a obecně maso červené – není zdravotně nejprospěšnější.
Ve zvýšené míře se tak Česko obrací k alternativním zdrojům bílkovin, k drůbežímu, rybám, či dokonce k rostlinným náhražkám masa. Někteří tak činí nejen ze zdravotních, ale též etických a ekologických ohledů. Výsledkem je tak jako tak ochromení poptávky.
Takto ochromená poptávka se bude nyní v Česku střetávat z dále navýšenou nabídkou, kvůli zhoršení evropského odbytu v Číně. Výsledkem by mohlo být citelnější zlevnění „vepřaknedlazela“, které ovšem tuzemské zemědělce příliš těšit nebude.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
