Princip by byl ten, že na první nemovitosti ve vlastnictví by daň z nemovitosti zůstala ještě relativně nízká, ale progresivně by se zvyšovala s druhou, třetí a další nemovitostí. Včetně chalupářů. Daň z nemovitosti se totiž nejlépe vybírá. Z katastru je jistý vlastník, a pokud neplatí, nemovitost je dostatečně velká záruka.
Daň z nemovitosti na další byty je oblíbené téma zejména levicových politiků a extremistů, protože jejich voličská základna má maximálně jednu nemovitost. Úvaha je na první pohled líbivá: Kdo má na více než jednu nemovitost, je bohatý, tak ať více platí.
Jenže tento princip lze snadno obejít a ve skutečnosti daň pak nejvíce postihne lidi, kteří jsou spíše střádali, než investory a kapitalisty, jimž většina, ruku na srdce, závidí.
Prostě druhá, třetí a další nemovitost se převede na společnost s ručením omezeným. Nevlastním nemovitost, ale firmu. A firma je vlastníkem nemovitosti, ne já, i když firma je moje. Už takhle se podnikatelé elegantně vyhýbali dani z nabytí nemovitosti, která byla velmi nerovná, nespravedlivá a postihovala hlavně „ty malé, obyčejné“ kupující.
Další možností jsou přátelé. Převedu byt na tebe a v šuplíku máme podepsanou smlouvu o převodu na mě, kdyby bylo třeba. Prostě tichý společník, bílý kůň, ať si to každý nazývá, jak chce, hantýrkou či právnickými formulkami.
Takže pokud u daně z nemovitosti chtějí politici udělat rázný řez, když už tedy musí být, a aby byl spravedlivý, ať je tedy pořádně napočítána už od první nemovitosti a každému: Osobě i firmě. Bez pardonu, podle úrovně lokality. Kdo má na svůj byt či dům, ať za to platí daň, ale tato ať nesměřuje do bezedné státní kasy, ale jde na rozvoj obce, kde se daná nemovitost nachází. Pak to má smysl.
Je jasné, že ve Varnsdorfu nebude člověk za srovnatelný byt platit stejnou daň jako na Praze 1, kde je úroveň infrastruktury a vůbec celé lokality, včetně sociální úrovně obyvatelstva diametrálně jinde.
Nutno dodat, že u nás je daň z nemovitosti nízká. Podíl výše vybrané daně z nemovitosti k hrubému domácímu produktu je v Británii 3,11 %, Francii 2,65 %, Itálii 1,27 % a v Německu 0,43 %. V ČR jen 0,22 %. A argument, že na západě je lépe, už tak docela neplatí. Česko je velmi bezpečná země, na rozdíl od mnohých západoevropských států.
Problematické je i to, že vláda chce zrušit osvobození od daně z příjmu, pokud byt prodáte po pěti letech, respektive hodlá tuto hranici zvednout na patnáct let. Trh s byty tím pořádně zasekne.
