Zrušení superhrubé mzdy od 1. ledna 2021 změnilo po mnoha letech způsob výpočtu daně ze závislé činnosti a z podnikání. Zaměstnanci to pocítili bezprostředně tím, že jim z každé měsíční výplaty zbude řádově o tisícikoruny vyšší čistá mzda či plat.
Tímto krokem se zároveň český daňový systém vrátil k praxi obvyklé ve vyspělých zemích OECD a došlo k jeho zpřehlednění a zjednodušení, zejména v mezinárodním srovnání.
Na druhou stranu povede tato změna ke zvýšení daňového zatížení u osob, které kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, a které v součtu se zaměstnáním převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. Tedy pro ty, kteří měli za rok 2021 příjem více, než 1,7 milionu korun ročně.
„Typicky jde o neosvobozené příjmy z prodeje nemovitostí, příjmy z nájmu nemovitostí či z prodeje cenných papírů či výher. Tyto pasivní příjmy byly do konce roku 2020 zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent,“ vysvětluje Tomáš Hunal, partner PwC a daňový expert.
Vyšší daňové zatížení se může reálně projevit až v roce 2022 při podání daňového přiznání a platbě daně za rok 2021. Vybrané typy pasivních příjmů ze zahraničí, například dividendy či úroky z depozitních vkladů, bude možné zdaňovat prostřednictvím samostatného základu daně v jednotné sazbě daně ve výši 15 procent.
„Novinkou v této souvislosti je i konec povinnosti podávat daňové přiznání pro vysokopříjmové zaměstnance, kteří byli předmětem solidární daně. Při splnění dalších podmínek mohou i tito zaměstnanci požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daní namísto podávání daňového přiznání finančnímu úřadu,“ dodává Hunal.
