Zároveň také návrh nepočítá s hlavní navrhovanou daňovou změnou pro příští rok v podobě snížení daně z příjmu fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy, což by připravilo státní rozpočet zhruba o dalších 80 miliard. Celý daňový balíček by však měl státní rozpočet stát 60 miliard korun. Očekáváme tak, že se současný návrh dočká úpravy v legislativním procesu nebo případně novely zákona.
Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení by podle nás mohly být zhruba o 30 miliard korun vyšší vzhledem k naší mírně optimističtější prognóze růstu ekonomiky pro příští rok. Na druhou stranu návrh státního rozpočtu počítá s navýšením investic oproti letošnímu plánu „pouze“ o 11,9 mld. Kč.
Předpokládáme ale, že letošní plán investic nebude naplněn kvůli navýšení rozpočtu až v průběhu roku, dvouměsíčnímu uzavření ekonomiky a sporům vlády s municipalitami ohledně financování. Letošní nespotřebované výdaje se tak pravděpodobně přesunou do příštího roku, což podle nás povede ke snížení výsledného deficitu v obou letech. Každopádně plánovaná částka převyšuje doposud investičně nejúspěšnější rok 2015, který byl ale podpořen nutností dočerpat prostředky z fondů EU.
Představený návrh nás překvapil svou výší deficitu oproti našemu původnímu předpokladu 270 mld. Kč. Nicméně aktuální postup ministerstva financí pokládáme za návrat k předchozí konzervativní praxi, kdy byl předkládán raději vyšší návrh deficitu státního rozpočtu, který následně skončil s lepším výsledkem. Podobného scénáře bychom se mohli dočkat i v příštím roce.
Z pohledu finančních trhů však již delší dobu vnímáme nečitelnou komunikaci ministerstva financí, které původně představilo deficit ve výši 116 miliard korun a následně jej téměř ztrojnásobilo. V případě, že by vláda dodržela navrhovaný deficit 320 mld. Kč, nabídka státních dluhopisů v příštím roce s velkou pravděpodobností převýší tu letošní díky bohatému kalendáři splatností dříve vydaných státních dluhopisů.
To by se podle nás stále potkalo s dostatečnou poptávkou, která by ale byla již nižší než letos. Tomu by měl odpovídat i postupný nárůst výnosů a prodražování dluhové služby státu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
