Plánované deficity – Němci versus Češi

Názor
Německá vláda včera schválila tamnímu ministru financí Olafu Scholzovi jeho návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 96,2 miliardy eur, což je zhruba 2,8 % německého hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019. V českých poměrech by to znamenalo deficit kolem 150 mld. Kč. Zatím se ovšem zdá, že český deficit pro příští rok bude nejspíš výrazně vyšší.
Německá vláda včera schválila tamnímu ministru financí Olafu Scholzovi (na snímku) jeho návrh státního rozpočtu pro příští rok. Foto: wikipedia.org, Olaf Kosinsky – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0 de

Letos Němci očekávají deficit kolem 218 miliard eur, což by v českých poměrech značilo nějakých 350 miliard korun. Tato částka se zdá být docela blízko všeobecně očekávané letošní české realitě. Celkově tedy vlády v obou zemích vytvoří letos „sekyru“ zhruba podobnou, ale v příštím roce chce být německá vláda oproti té české úspornější.

V dalších třech letech už Scholz plánuje jen zcela mikroskopické deficity kolem deseti miliard eur nebo méně. O záměrech české vlády toho v tomto směru moc nevíme – tedy kromě dosti horentních záporných sum, pro které si na několik dalších let udělala prostor vládní koalice kontroverzní novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti letos v dubnu.

PSALI JSME:
Příspěvek důchodcům a konec superhrubé mzdy: „Sekera“ dalších minimálně 90 miliard korun do rozpočtu

Absence jasného koncepčního výhledu (který samozřejmě musí vyjít z nějakých předpokladů, ale to je úděl každé prognózy) ohledně českých státních rozpočtů v dalších letech je docela problém. Pokud totiž vláda bude i nadále přicházet s nápady, jak prohlubovat deficity (viz dramatické snížení inkasa daně z příjmů a dodatečné příspěvky důchodcům), aniž by jasně, důkladně a věrohodně ukázala, jak hodlá tyto deficity v dalších letech vykrýt, a navíc ještě řešit dlouhodobě neudržitelné směřování českých veřejných financí (zejména v důsledku stárnutí populace), může Česko o svou dosavadní pověst důvěryhodného dlužníka snadno přijít. A to bez ohledu na jeho doposud relativně nízkou úroveň zadlužení.

Co by následovalo? Odchod zahraničních investorů, pokles cen českých státních dluhopisů, zdražení dluhové služby, oslabení koruny, vyšší inflační tlaky, přísnější měnová politika, pomalejší růst ekonomiky.

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký

Zavřít reklamu ×
  1. Strašení odlivem investorů za jedna a odliv zisků investory za pět. Kdyby vrátili do provozu a investic polovinu tak nám poroste ekonomika jako víno. No jo bohatý má zbohatnout a chudý ať si utáhne opasek. Nejedná se o krizi způsobenou ekonomickým cyklem takže bych očekával určité zapojení a místo toho zdražují a odůvodněním je inflace,jen ať se udrží zisky.

    • At‘ jdou nikoho tady nedržíme nasylim. Naopak se nastaví úsporný režim a prospěje to i klimatu!!!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.