Česká lázeňská zařízení mají za sebou v celku dobrou sezonu, i když se stále potýkají s různými problémy. Mezi ně patří i nedostatek zaměstnanců, takže v některých střediscích tvoří až polovinu pomocného personálu uprchlíci z Ukrajiny. „Pokud by jich většina tato odvětví opustila, způsobilo by to zcela jistě v řadě lázeňských zařízení vážné personální výpadky,“ konstatuje Eduard Bláha.
Jak hodnotíte letošní lázeňskou sezonu v České republice? Jsou nějací vítězové a poražení?
Dá se říct, že lázeňská sezona 2025 byla pro české lázně v zásadě úspěšná. Ze strany domácích i zahraničních klientů evidují lázně setrvalý zájem, i když oproti období před covidem-19 se počty návštěvníků snižují a zejména v poslední době se více prosazuje trend zkracování pobytů.
Dobrým znamením je, že mnohá lázeňská zařízení se snaží investovat, obnovují se lázeňské domy i kolonády, což přispívá ke zvýšení atraktivity lázeňských lokalit. Lázně ale zároveň čelí především personálním výzvám, problémem jsou i neustále rostoucí provozní náklady.
Jaké jsou aktuálně největší problémy tuzemských lázní?
Lázně čelí v současné době vícero výzvám. Vedle nedostatku personálu je to postupný úbytek dětských pacientů kvůli dlouhodobě klesající porodnosti, stále ještě nezažitá změna v předepisování lázní, nízká atraktivita oboru pro mladé lékaře z hlediska inovací a tím i stagnace výzkumu nebo posun zájmu klientely od tradičních několikatýdenních léčebných pobytů k pobytům výrazně kratším.
To vyžaduje jinou infrastrukturu, jiný servis, jiné režimy pracovní doby personálu nebo jiné obchodní kanály. Lázně stejně jako ostatní odvětví dlouhodobě trápí i velká nepředvídatelnost legislativy a jejího výkladu.
Začátkem roku jste upozornil, že bez ukrajinského personálu by měly některé lázně vážné existenční potíže, protože někde tvoří až polovinu pomocného personálu. Platí to stále?
Ano, v lázních často působí Ukrajinci zejména v podpůrných profesích, které jsou ale pro fungování odvětví velmi důležité. Pokud by jich většina tato odvětví opustila, způsobilo by to zcela jistě v řadě lázeňských zařízení vážné personální výpadky.
Jak se vyvíjí lázeňský trh, přibývá domácích hostů na úkor zahraničních, nebo to je naopak?
Situaci se značně proměnila po období covidu, kdy výrazně ubylo cizinců, kteří se po odeznění epidemii v plné míře již nevrátili, respektive u nich došlo k radikální změně, ať už jde o délku pobytu nebo národnostního složení (razantně ubylo např. ruské klientely – pozn. aut.).
Naopak ale přibylo tuzemských klientů, a to i z řad mladších ročníků. Lidé si stále více uvědomují, že investice do zdraví se vyplatí, a že pečovat o ně stojí za to ještě před tím, že se objeví skutečné problémy.
Nakolik jsou lázeňská zařízení závislá na zahraniční klientele?
Na zahraniční klientele byla a stále jsou nejvíce závislá lázeňská zařízení ze západočeského trojúhelníku, tedy Karlových Varů a Mariánských a Františkových Lázní.
Stále platí trend, že čím dál více hostů přijíždí spíše na wellness než na klasický lázeňský pobyt? Existuje něco jako „typický host lázní roku 2025“?
Odpověď je již částečně obsažena v předešlých odpovědí. Ono ale nelze jen hovořit o počtu klientů, ale také o počtu přenocování. Tendenci vidíme právě ve zkracování počtu přenocování, i když klientů na počet je přibližně stejně.
Co se týká jejich rozložení, tam je to stále v průměru přibližně rozloženo na třetiny mezi domácí a zahraniční samoplátce a dále pojištěnce. Jednotlivé regiony se ale od sebe liší, například v Luhačovicích či Třeboni je velká převaha domácí klientely oproti západním Čechám, kam míří více cizinců.
Budete novou vládu žádat o nějakou systémovou pomoc pro české lázně?
Nedá se říct, že by systematická podpora ze strany státu či veřejných institucí úplně chyběla, ale v řadě oblastí by mohla být efektivnější, a to jak pro lázeňská města, tak pro provozovatele. S vládou chceme řešit především nerovné postavení léčebných lázní a odborných léčebných ústavů, respektive jejich pacientů z hlediska schvalování léčby apod.
Problémem také zůstává vybírání místního poplatku od pojištěnců hospitalizovaných v lázních, aniž by jej museli hradit při hospitalizaci v jiném rehabilitačním zařízení, a to i tehdy, když je jejich pohyb po městě zcela srovnatelný.
