Na tento rodičovský aspekt upozornil aktuální průzkum České bankovní asociace a agentury Ipsos, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace k dispozici. Jeden ze závěrů šetření, kterého se zúčastnila více než tisícovka dotázaných, se týká právě dětí, respektive jejich rodičů.
„Polovina lidí od 50 do 65 let, kteří se už nemusí starat o své děti, uvádí, že se jejich finanční situace zlepšila,“ konstatuje se v průzkumu. Největší skupina – 36 procent – zároveň konstatovala, že mají díky tomu více prostředků spoření a investice.
Kolik vlastně výchova jednoho dítěte stojí? U letošního Dne dětí 1. června se této otázce věnoval ekonom Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Nejprve ve svém textu pro faei.cz připomněl momentální rekordně nízkou porodnost.
Loni se narodilo jen 84,3 tisíce dětí, což je nejméně v novodobé historii. Podle expertních odhadů by ale tento rekord mohl být znovu překonán, na svět by mohlo přijít méně než 80 tisíc dívek a chlapců.
„Nízká porodnost není jen sociální nebo kulturní otázka. Je to především problém ekonomický – a zcela konkrétní. Každé nenarozené dítě je budoucí chybějící daňový poplatník, zdravotní sestra, programátor, učitel nebo pečovatel v domově důchodců,“ uvedl Lukáš Kovanda.
Miliony na výchovu
Dodal, že v penzijním systému, který stojí na průběžném financování, je demografický propad hotovou ekonomickou rozbuškou. „Klíčovým důvodem neutěšené demografické situace jsou vysoké náklady výchovy dítěte,“ poznamenal Kovanda.
Ještě před rokem 2022 vycházela podle něj výchova dítěte v Česku od narození do 18 let života na zhruba 1,8 milionu korun. „Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně,“ napsal ekonom.
Připomněl, že průměrná inflace podle Českého statistického úřadu činila v roce 2022 celkem 15,1 procenta, o rok později to bylo 10,7 procenta a v roce 2024 zpomalila na 2,4 procenta. Při kumulativním součtu to znamená, že ceny vzrostly o více než třicet procent.
„V přepočtu: To, co před rokem 2022 stálo 1,8 milionu korun, dnes vychází přibližně na 2,35 milionu korun. Jinými slovy: Výchova dítěte dnes vyjde rodiče o 550 tisíc korun dráž než před rokem 2022,“ konstatoval Kovanda.
Studenti se prodraží
Pokud ale dítě pokračuje ve studiu až do 26 let, náklady se dále zvyšují. Studium na veřejné vysoké škole v ČR je sice bezplatné, pokud student splní podmínky standardní doby studia a nezapíše si program v cizím jazyce, i tak nejsou životní náklady zanedbatelné.
„Měsíční výdaje studenta mohou dosahovat 15 až 17 tisíc korun, což za pět let studia představuje zhruba jeden milion,“ vyčíslil Kovanda. Přesto se podle něj tato investice rodičům vyplatí.
„Absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni,“ vysvětlil. Celkové náklady na dítě od narození po ukončení vysoké školy tak vycházejí na 3,35 milionu korun.
„Samozřejmě jde o průměrné číslo – výdaje se budou lišit podle regionu, životního stylu, počtu sourozenců nebo sportovních a kulturních ambicí dítěte,“ poznamenal Kovanda. Rodiče mohou aspoň částečně zmírnit finanční dopady daňovým zvýhodněním a státní podpoře.
Jako kapka v moři
Na první dítě je možné uplatnit daňovou slevu přesahující 15 tisíc korun ročně, na druhé více než 22 tisíc a na třetí a každé další dítě pak více než 27 tisíc korun. Významnou pomocí mohou být také přídavky na děti, jejichž výše závisí na příjmu rodiny, či jednorázové porodné.
„Tyto příspěvky, jakkoli vítané, ve světle rostoucích nákladů představují spíše kapku v moři. Navíc je třeba započítat i nepřímé výdaje, na které se často zapomíná – například potřebu většího bytu či ztrátu příjmu jednoho z rodičů na rodičovské,“ připomněl ekonom Lukáš Kovanda.
„Jak kdysi řekl klasik: Děti jsou radost. Ale také investice – a dnes větší než kdy dřív,“ dodal Kovanda.
