Analýza think-tanku IDEA se zaměřila na to, o jaké prostředky každoročně přicházejí české veřejné rozpočty kvůli nedostatku míst ve školkách. Respektive kolik peněz by do veřejných rozpočtů mohlo přinést navýšení kapacit školek.
Nedostatek míst v českých školkách je dlouhodobým problémem, který je velmi lokalizovaný. Znamená to, že se týká jen vybraných regionů, typicky okolí Prahy, kam se před lety přestěhovalo nemálo obyvatel.
„Počet školkou odmítnutých dětí se v posledních letech opět vyhoupl na zhruba 50 tisíc,“ konstatuje se ve studii, podle níž se tento problém umocnil od roku 2022 po migrační vlně z Ukrajiny. V některých oblastech se naopak kvůli nízké porodnosti nesoulad mezi nabídkou a poptávkou bude v následujících letech snižovat.
Desítky tisíc korun ročně
Analýza ukazuje, že veřejné rozpočty přicházejí o desítky tisíc za každé dítě, pro které není ve školce místo. „V realistickém výpočetním scénáři vychází čistý výnos veřejných rozpočtů v rozsahu 46 604 až 64 304 korun z jednoho dodatečného a obsazeného místa ve školce za rok,“ upozorňuje analýza.
Podle autorů studie, která vznikla v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu je to především tím, že rodiče dětí, pro něž se ve školce našlo místo, odvádějí více na dani z příjmu i na dalších odvodech. Stát také ušetří na sociálních dávkách pro rodiny.
„Čisté finanční výnosy jsou ještě vyšší, pokud se vezmou v potaz i sekundární a dlouhodobé efekty, a to navzdory investičním nákladům na výstavbu školek. Investiční náklady jsou ve srovnání s náklady provozními poměrně nízké, protože jsou rozprostřené do dlouhého období existence místa ve školce,“ upřesnila spoluautorka studie Klára Kalíšková.
Studie nevyčísluje další potenciální veřejné a soukromé přínosy, jako je lepší sladění rodičovského a pracovního života, vyšší porodnost, vyšší příjmy a životní úroveň domácností, jejich menší závislost na sociálních dávkách nebo lepší socializace a připravenost dětí na školu. Studie si také všímá důvodů, proč je na některých místech s kapacitou míst ve školkách nedostatek.
„Řada obcí nesleduje demografické trendy a kapacity školek řádně neplánuje. Náklady na výstavbu školek hradí obecní rozpočty, zatímco z výnosů těží především veřejné rozpočty celostátní. Byť jsou investiční náklady poměrně nízké, rozložené do dlouhých desítek let provozu školek, pro obecní rozpočty jsou v daném okamžiku příliš vysoké,“ uvádí se mimo jiné v dokumentu.
Školky jsou na tom lépe
Podle ministerstva školství se ale situace v mateřských školách zlepšuje. Vychází ze závěrů letošní průběžné monitorovací zprávy, která hodnotila Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+. Školky navyšují kapacity, přičemž ve třídách se daří snižovat počet dětí.
„Zatímco v roce 2020 docházelo do mateřských škol 88 procent dětí ve věku tři až pět let, o dva roky později už to bylo přes 90 procent. Od října 2020 do října 2023 přibylo více než 11 tisíc míst v mateřských školách, z toho 82 procent ve školkách zřizovaných obcemi,“ konstatovalo ministerstvo.
Dodalo, že počet vyučujících v obecních školkách se za poslední tři roky zvýšil o více než 1,5 tisíce na 32 tisíc. Počet učitelů narůstal rychleji než počet dětí. „Proto se ve školním roce 2023/24 ve školkách zřizovaných obcemi snížil počet dětí na jednu učitelku až na 10,7 dítěte,“ uvedlo ministerstvo. Výzvou podle něj zůstává nedostupnost předškolního vzdělávání pro děti mladší tří let.
Ačkoliv zákonný nárok na přijetí mají děti od tří let věku, zájem rodičů o školky pro dvouleté děti přetrvává. „Nedostatek míst pro dvouleté je dán zejména tím, že školky byly obsazeny věkově staršími dětmi s nárokem na přijetí, a to včetně dětí z Ukrajiny. Přestože péči o děti mladší tří let řeší také dětské skupiny, zájem rodičů těchto dětí o mateřské školy neklesá,“ sdělilo ministerstvo školství.
