Za růstem celkového dluhu stojí především úvěry na bydlení. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 133 miliardy a poprvé překročil hranici dvou bilionů korun.
Nebankovní registr klientských informací kromě závazků obyvatel dlouhodobě eviduje také dluh obchodních společností u členů registru. Ten na konci druhého čtvrtletí dosáhl částky 182 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o 19 miliard korun. Průměrná výše dluhu na jednu společnost dosahovala 2,4 milionu korun. Svůj dluh nesplácely 2 762 společnosti, o 110 více než o rok dříve.
Na konci druhého čtvrtletí letošního roku mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1 105 899 lidí. Počet lidí s úvěrem na bydlení se tak už šesté čtvrtletí v řadě snížil. Mezičtvrtletně se snížil o více než tisíc lidí a meziročně o více než osm tisíc lidí.
Meziroční pokles zaznamenala většina krajů. Nejrychleji se počet klientů s tímto typem úvěru snížil na Vysočině a ve Zlínském kraji. Mezi kraje, ve kterých se počet klientů meziročně zvýšil, patří Středočeský kraj, Praha a Plzeňský kraj.
Zatímco počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje, celkový objem dluhu z těchto úvěrů roste. Na konci druhého čtvrtletí se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Plzeňském kraji a na Vysočině, a to o osm procent.
Nesplácený dluh je nižší
Objem nespláceného dluhu ke konci druhého čtvrtletí dosahoval výše 30,7 miliardy korun, meziročně se tak snížil o 611 milionů. Za poklesem nespláceného dluhu stojí především stále dobrá platební morálka u úvěrů na bydlení. Ohrožený dlouhodobý dluh se meziročně snížil o 688 milionů na 8,6 miliardy korun.
„Objem nespláceného dluhu z úvěrů na spotřebu se naopak poprvé po mnoha letech meziročně zvýšil o 57 milionů a dosahoval 22,1 miliardy korun, a to i v situaci, kdy počet lidí, kteří tento dluh nesplácejí, stále klesá,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Na konci druhého čtvrtletí nesplácelo v České republice úvěry na spotřebu 191 tisíc lidí, o 11 procent méně, než o rok dříve. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu tak byl nejnižší za posledních šest let. Úvěry na bydlení nesplácelo 17 807 lidí, což je o 764 (4 %) méně než o rok dříve.
Podle Lenky Novotné, výkonné ředitelky Bankovního registru klientských informací už na konci třetího čtvrtletí můžeme očekávat meziroční růst počtu nesplácejících klientů. Současná čísla o platební morálce klientů bank a dalších finančních institucí jsou totiž výrazně ovlivněna odklady splátek úvěrů.
„Teprve po skončení všech odkladů splátek se naplno ukáže, jak se změnila schopnost lidí splácet aktuálně čerpané úvěry. Vzhledem k tomu, že banky schválily odklad splátek již u 340 tisíců úvěrů, které domácnosti čerpají, je nejistota budoucího vývoje značná,“ uzavírá Jiří Rajl.
