Transněfť uvádí, že si 22. července standardně předplatila přepravu Družbou přes ukrajinské území, avšak platba nebyla přijata a dané prostředky byly 28. července vráceny zpět. Ukrajinská strana, konkrétně podnik Ukrtransnafta, tudíž platbou nedisponuje a musela tak prý tranzit ropy zastavit. Dotčenými zeměmi jsou vedle Česka také Slovensko a Maďarsko.
Maďarský petrochemický podnik MOL už podle svých slov inicioval jednání, při nichž chce dojednat, že by ukrajinské straně uhradil poplatky za tranzit místo Ruska. Akcie MOL se v úterý na burze v Budapešti propadly až skoro o pět procent. Podnik totiž letos rekordně vydělává na zpracování extrémně zlevněné ruské ropy. Je tedy pro něj stále přijatelnější zaplatit poplatek místo Ruska, než o výhodu levné ropy přijít.
MOL disponuje ropnými rezervami na několik týdnů. Po jejich vyčerpání by Maďarsko muselo přistoupit k čerpání ze svých strategických rezerv. MOL je druhým největším provozovatelem čerpacích stanic v ČR.
Také právě Česko by muselo nakonec přistoupit k čerpání ze svých strategických rezerv, pokud nedojde k dostatečně rychlému obnovení dodávek jižní větví Družby. Česko má strategické rezervy na zhruba tři měsíce. Z Ruska získává ropovodem Družba zhruba polovinu veškeré ropy.
Česko v tuto chvíli není dostatečně připraveno na plné odpojení od ruské ropy. O tom svědčí i to, že si vyjednalo výjimku z embarga EU na ruskou ropu, jež bylo dojednáno letos na jaře. Pro Česko bude platit až od roku 2024, zatímco pro většinu zemí EU už od konce letoška.
V případě déletrvajícího výpadku dodávek jižní větví Družby by tak došlo nejen k citelnému nárůstu cen pohonných hmot v ČR, ale v krajním případě k čerpání z rezerv a nakonec k přídělovému hospodaření s ropnými produkty.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
