Podle údajů Českého statistického úřadu jen loni vyrazilo na cestu trvající minimálně čtyři noci zhruba pět miliónů lidí, což je patnáctiprocentní meziroční nárůst. A masa lidí tak zaměstnává i zastupitelské úřady.
PSALI JSME: V cizině ročně zemře až 500 Čechů, převoz vyjde na statisíce
Mezi nejnavštěvovanější destinace tradičně patřilo Chorvatsko (zhruba 850 tisíc), Itálie (636 tisíc) a Slovensko (615 tisíc). Méně než polovina turistů svěřila svou dovolenou do rukou cestovních kanceláři, zbytek si poradil na vlastní pěst. Během loňských prázdnin bylo vydáno 1356 cestovních průkazů, řešeno 263 případů omezení osobní svobody, 153 hospitalizací, 101 úmrtí a 125 dopravních nehod. Úředníci se tedy rozhodně nenudí, podobná čísla lze očekávat i za letošek.
● vystavit cestovního průkaz při ztrátě cestovního dokladu,
● poskytnout informace, případně pomoci při obstarání finančních prostředků,
● informovat příbuzné při nehodách a úmrtích, pomoc při repatriaci nemocných, zraněných nebo zemřelých, zprostředkovat naléhavé informace postiženým nebo jejich příbuzným,
● poskytnout kontaktní údaje pro nezávislý výběr lékařů, zdravotnických zařízení, advokátů či tlumočníků,
● v případě omezení osobní svobody předat informace příbuzným, zprostředkovat právního zástupce na náklady zatčených osob,
● pomoc při zajišťování návštěv vězněných osob,
● upozornit místní orgány na zjevná porušování práv českých občanů,
● dát podnět k pátrání po pohřešovaných,
● zajistit ochranu nezletilých dětí, které se nacházejí v zahraničí bez doprovodu.
Nehody klesají, úmrtí rostou
„V novinách se nejčastěji dočteme o senzaci, jejímž příkladem je smrt po napadení žralokem v Egyptě, ale většina Čechů v zahraničních umírá přirozenou smrtí,“ popisuje vliv médii na veřejné mínění Irena Valentová, tisková mluvčí Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV) a dodává: „V letní turistické sezoně zaznamenáváme nejvíce úmrtí v nejoblíbenější zahraniční destinací Čechů, v Chorvatsku, a nejčastějšími příčinami jsou infarkt, utopení či nehoda související s přeceněním vlastních sil.“
Češi sice v zahraničí méně bourají, ale více umírají. Počet dopravních nehod totiž klesl z 287 v roce 2009 na loňských 198 nehod. Údaje za letošní rok zatím nejsou k dispozici. Oproti tomu počet úmrtí lehce stoupl, v roce 2017 zemřelo v zahraničí 477 Čechů. Rekordním byl zatím rok 2016, kdy se domů z dovolené nevrátilo 497 lidí. Nejvíce úmrtí loni řešily zastupitelské úřady v Bratislavě (115), v Berlíně (53) a v Düsseldorfu (34).
Bez obav. Máte kam složit hlavu
I opravdu složitá životní událost se dá řešit. Konzulát vás nenechá ve štychu. „V extrémních případech, když opravdu nemáte kam jít a když má zastupitelský úřad ubytovací kapacity, tak vám poskytne střechu nad hlavou. Existuje i hmotná pomoc v nouzi. Je nevratná a konzularisté za ni mohou nakoupit základní potraviny či hygienické potřeby. Jiná situace je, když vyrazíte do zahraničí s cestovkou. V rámci kontraktu jsou totiž přímo definovány podmínky, jež musí kancelář pro postiženého udělat,“ líčí možnosti pomoci Valentová.
PSALI JSME: Láká vás na dovolené zorbing, rafting, canoyning? Pozor na výluky v pojištění
O pomoc v nouzi při závažných onemocněních, při nehodách, odcizení a ztrátě osobních dokladů či repatriaci, se můžete obrátit na síť zastupitelských úřadů ČR, do níž spadají velvyslanectví, generální konzuláty či honorární konzuláty (jde se většinou o jedince, spřízněné s českou komunitou, kteří vykonávají úřad a pomáhají Čechům zcela zdarma v určité destinaci). A na konzulární službu se lze obrátit i v případě potřeby registrace matričních událostí, plní totiž i roli veřejné správy.
● Nejvíce náhradních cestovních dokladů bylo vydáno v Londýně (357), Paříži (100) a Záhřebu (90).
● Nejvíce zadržených českých občanů evidovali v Londýně (66 lidí), Záhřebu a Mnichově (shodně 24 osob) a Varšavě (23 lidí).
● Největší počet úmrtí občanů ČR vykázal Záhřeb (20), následovaný Athénami (11), Římem, Madridem a Sofií (shodně po 8).
● Čeští občané byli jako účastníci dopravních nehod nejčastěji řešeni v Záhřebu (39), v Římě (15) a ve Skopje (6).
Pomoc je nablízku
„Velvyslanectví většinou sídlí v hlavních městech daných zemí, a pokud je území rozsáhlejší, tak jsou úřady dva. Příkladem je generální konzulát v Chicagu a Los Angeles, v Austrálii sídlíme v Canbeře a Sydney,“ uvádí Valentová.
„Rozmístění sítě také závisí jak na rozhodnutí vlády, tak na vztazích, jaké máme s danou zemí. Například Velká Británie sice není tak rozlehlá, ale díky početné české komunitě a blížícímu se brexitu máme generální konzulát jak v Londýně, tak i v Manchesteru. V Itálii se zase kromě velvyslanectví v Římě spoléháme i na honorárního konzula v Janově, ten nám teď významně pomohl právě při pádu janovského mostu a záchraně českého řidiče,“ doplňuje mluvčí.
Pokud v některé zemi na český zastupitelský úřad nenarazíte, můžete jako občan členského státu EU požádat o pomoc kterýkoliv zastupitelský úřad jiného členského státu. Pomoc je tedy nablízku, ať už cestujete po Evropě či do vzdálenějších končin. Pomohou, vyspíte se u nich, nakrmí vás i umyjí. Ale ruku na srdce, kdo by to chtěl zažít?
