Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního průzkumu Stada Health Report 2025, do něhož se zapojilo na 27 tisíc lidí z celkem 22 zemí včetně České republiky. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) se zúčastnily prezentace výsledků.
Z nich například vyplývá, že vyhledávači Google v radách na své zdraví důvěřuje 22 procent Čechů, což je o dvě procenta více, než je evropský průměr. Výrazně hůře je na tom umělá inteligence (AI), které v republice věří 12 procent lidí – o tři procenta méně, než je průměr.
Ještě hůře dopadli zdravotničtí influenceři, kterých důvěřuje pouze sedm procent Čechů oproti evropskému průměru ve výši 11 procent. Průzkum také ukázal, že ačkoli důvěra v umělou inteligenci zatím není rozšířená, ochota využívat tuto technologii roste.
Vliv umělé inteligence
Už nyní si 39 procent lidí dokáže představit, že by se pro zdravotní radu obrátili na AI místo lékaře. Nejvíce otevřeni tomuto postupu jsou obyvatelé Dánska (48 %) a Švédska (47 %), přičemž v České republice to je 37 procent.
Další čtvrtina dotázaných v Evropě i v Česku podle Stada Health Report 2025 uvádí, že by byli ochotni AI využít v budoucnu, až technologie dosáhne ještě vyšší důvěry. Osobní kontakt ale i tak zůstává pro většinu tím nejdůvěryhodnějším.
„Lékaři a lékárníci zůstávají důležitými partnery při péči o zdraví. Například téměř polovina Čechů uvádí poradenství od lékárníků jako zásadní důvod, proč lékárny navštěvují,“ uvedl Martin Hefner, ředitel výrobního závodu Stada Walmark Group.
Právě praktičtí lékaři jsou podle průzkumu nejdůvěryhodnějšími osobami v oblasti zdraví. V Česku jim věří 72 procent lidí, v celoevropském průměru to je jen o tři procenta méně. A lékárníci skončili hned za nimi (ČR 61 %, průměr 59 %).
Politici úplně propadli
Naopak na úplném konci žebříčku skončili politici – podle průzkumu jim věří pouze čtyři procenta Čechů a osm procent Evropanů, byť na evropské úrovni je k politikům shovívavější mladší generace. „V Česku je důvěra v politiky u mladší i starší generace na podobné úrovni,“ uvádí se v průzkumu.
Podle jiného šetření, které loni na podzim provedlo na vzorku více než tisícovky osob Centrum pro výzkum veřejného mínění, jsou se zdravotním systémem v Česku spokojeny více než tři pětiny (62 %) obyvatel.
Naopak 15 procent české veřejnosti je nespokojeno a přibližně pětina není se zdravotním systém „ani spokojena, ani nespokojena“. Z problémů ve zdravotnictví čeští občané hodnotí nejzávažněji personální nedostatek. Konkrétně přibližně sedm desetin obyvatel ČR hodnotí jako „velmi velký“ či „velký“ problém nedostatečný počet lékařů (70 %) a zdravotních sester (66 %).
Problémy s financováním
Nadpoloviční většina dotázaných spatřuje „velké“ či „velmi velké“ problémy též v oblasti financování veřejného zdravotnictví (59 %) a hospodaření s léky (53 %). Naopak jako nejméně závažný vnímají čeští občané vztah mezi lékaři a pacienty.
V hodnocení situace z hlediska vzdálenosti od lékařské péče, převažuje kladné hodnocení, kdy přibližně tři čtvrtiny (73 %) obyvatel považuje situaci za dobrou. Naopak hodnocení čekacích dob na operace a vyšetření je převážně negativní. Tři čtvrtiny (75 %) českých občanů hodnotí situaci v tomto ohledu jako špatnou.
