Mezi nejvíce zasažené dopravní chudobou patří obyvatelé vesnic, obzvlášť pokud jde o seniory, jak uvádí zpráva Evropské komise Demografická krajina území EU: Výzvy a příležitosti v regionech s různorodým stárnutím.
„Problém s nedostatečnou dostupností veřejné dopravy v menších obcích a vesnicích registrujeme. V těchto obcích nefunguje MHD a autobusy tam dojíždějí jen v určitou omezenou dobu. Nedostatek spojů seniory omezuje v dojíždění k lékaři nebo na poštu,“ vysvětluje Eliška Olšáková ze Sdružení místních samospráv ČR.
Veřejnou dopravu v menších městech a obcích zpravidla zajišťují samotné kraje. Překážka v rozšiřování linek je podle Kateřiny Suchánkové z Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jasná – peníze. „Nejvýznamnějším problémem je finanční ztrátovost na těchto málo vytížených spojích,“ říká a dodává, že registrují zejména připomínky ke změnám tras a časovým úpravám spojů.
Obce také rozšiřují své služby ne o více linek, ale o další možnosti přepravy seniorů. „Spousta menších měst po celé republice zřídila seniortaxi, které jsou buď úplně zdarma, nebo seniory stojí symbolický poplatek, služba je však stejně z většiny financována z městského rozpočtu,“ pokračuje Olšáková.
V případě některých forem dopravy si mohou obce zažádat o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu ministerstva pro místní rozvoj. „Jde o udržitelné formy dopravy a terénní sociální služby, často zaměřené právě na seniory. Jde například o dovoz stravy, dopravu k lékaři, na úřady nebo nákupy,“ říká za ministerstvo Roman Chrenčík.
Česká populace dlouhodobě stárne a podíl seniorů se neustále zvyšuje. Podle vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu Terezie Štyglerové je seniorů v Česku více než dětí do 15 let, a to už od roku 2006.
„Další nepřetržité posilování seniorské populace předpovídá i střední varianta projekce až do roku 2060. Při naplnění těchto předpokladů se postupně vyšplhá z dnešních 20,7 až k 30,7 procenta na počátku 60. let, což by odpovídalo 3,25 milionu seniorů, tedy skoro o jeden milion více, než je jejich aktuální počet,“ dodává.
Do konce století by pak podle předpokladů statistiků podíl seniorů v populaci mohl vzrůst až na 34,1 procenta. Zatímco Praha a Středočeský kraj mají statisticky nejnižší podíl seniorů v Česku, nejrychleji se zvyšuje v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském, odkud se lidé stěhují do jiných krajů.
