Rekordní hodnoty amerických akciových indexů jsou ale v dolarovém vyjádření, proti kterému je nyní koruna velmi silná. Na korunová maxima nám stále chybí necelých sedm procent. Prozatím tak existuje zajímavá příležitost pro investory s příjmy v korunách.
Ti mohou dolar a dolarová aktiva „levně“ nakoupit. Až se v budoucnu dostane dolar zpět na obvyklé hodnoty, tak investoři realizují v korunách dodatečný výnos skrze kurzový kanál.
V tomto prostředí vidíme Čínu jako trh s největším růstovým potenciálem. Říše středu výrazně posílila daňové a peněžní pobídky, aby podpořila domácí spotřebu a investice do odvětví, jako je umělá inteligence, elektromobily a robotika.
Navzdory clům země upevňuje svou pozici ve světové ekonomice díky nižší obchodní závislosti na USA a rostoucí geopolitické váze. V Evropě zase uvolnění fiskálních pravidel v Německu, slabý dolar a aktivní přístup Evropské centrální banky ke snižování úrokových sazeb podporují příliv kapitálu do regionu.
Z hlediska odvětví vidíme řadu příležitostí. Jaderná energie a uran se znovu stávají strategickými aktivy díky rostoucí energetické náročnosti datových center využívajících umělou inteligenci, což podporují i legislativní rozhodnutí v USA. Luxusní zboží z Evropy by mohlo těžit z příznivějšího makroekonomického prostředí, zejména díky oživení čínského trhu.
Nadále se rozvíjí také oblast kybernetické bezpečnosti, kde se očekává roční růst přesahující 15 procent. Důvodem je digitalizace, rozvoj umělé inteligence a široce rozšířený model práce na dálku.
Kromě toho posiluje také ekosystém kryptoměn a stablecoinů (typ kryptoměny, jehož hodnota je pevně vázaná na jiná aktiva – nejčastěji na státní měny jako americký dolar nebo euro, pozn. aut.), a to díky vyšší míře přijetí na úrovni vlád a příznivější regulaci.
V oblasti dluhopisů dochází k posunu směrem k evropským emisím, zejména z tzv. periferních zemí, jako je Španělsko, Řecko a Itálie. Volatilita dolaru, nízké rizikové přirážky a příznivá situace v oblasti cestovního ruchu a služeb činí z těchto zemí zajímavou alternativu k americkému dluhu, zejména v době vysoké fiskální a politické nejistoty.
Mezi nimi vynikají zejména španělské dluhopisy, protože tato země má nejnižší poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) a zároveň nejrychleji roste.
V České republice podle všeho letos uvidíme reálný meziroční růst ekonomiky okolo dvou procent, což je dvojnásobek ve srovnání s očekáváním pro eurozónu. Výrazně pomohlo oživení spotřeby domácností a investiční aktivity v ekonomice.
Česká republika je malou otevřenou a exportně orientovanou ekonomikou. Nejistoty a růst obchodních bariér mají negativní dopad na sílu globální ekonomiky, což se promítne do slabší zahraniční poptávky nejen po našem exportu. To se propíše do slabšího růstu.
Česká ekonomika ale nemá zásadní expozici na trhu v USA, takže růst celních sazeb nás nezasáhne napřímo. Primárně budeme trpět ze sekundárních dopadů prostřednictvím slabšího výkonu našich evropských obchodních partnerů, kde prim hraje trápící se Německo. Tyto sekundární dopady budou mít časové zpoždění a letos se v plné síle nestihnou projevit.
I proto by česká ekonomika měla v letošním roce solidně růst. Problematický pak bude rok 2026. Velikost problémů bude odpovídat výši cel a případné další eskalace obchodních válek.
A co jsou klíčová rizika: Dopad celní války s USA, inflace, nekontrolovaný růst veřejného dluhu, geopolitická nestabilita a vysoká koncentrace amerického trhu v rukou malé skupiny technologických společností. Tyto faktory mohou omezit manévrovací prostor americké centrální banky, Fedu, a zvýšit volatilitu trhu ve druhé polovině roku.
Autor je hlavní ekonom společnosti XTB
(Redakčně upraveno)
