Představitelem prvního názoru je například Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Zatímco indikátor důvěry spotřebitelů poklesl jen mírně, indikátor důvěry podnikatelů si pohoršil výrazněji, a to o 3,1 bodu. Po třech měsících růstu tak klesl na hodnotu 96,5,“ sdělil Kymlička redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz).
Pokud jde o důvěru spotřebitelů, indikátor důvěry se snížil o 1,1 bodu na hodnotu 97,7. „Ačkoliv jde o celkem mírný pokles, další ukazatele nasvědčují tomu, že je optimistická nálada Čechů v ohrožení. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se oproti březnu zvýšil,“ uvedl Petr Kymlička z Moore Czech Republic.
Podle něj rostl i podíl domácností očekávajících zhoršení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. „Na druhou stranu velkých nákupů se Češi bojí méně; již podruhé v řadě se totiž počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, snížil,“ uvedl Kymlička.
Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking, ve svém komentáři pro faei.cz připomněl, že spotřebitelská nálada v Česku se v dubnu zhoršila po třech měsících růstu. „Zatím ale nejde o dramatický výkyv, který by měl narušit náš předpoklad o spotřebitelské poptávce jakožto hlavním motoru české ekonomiky v letošním roce,“ vysvětlil.
Na druhou stranu je ale podle jeho názoru varovným signálem rostoucí podíl spotřebitelů, kteří se obávají zvýšené inflace a zhoršení ekonomické situace v příštích měsících. „To platí zvláště při pohledu na vývoj celních válek, jejichž bezprostřední dopady mohou působit právě tímto směrem a obavy spotřebitelů tak dále zesílit,“ sdělil Rusinko.
Podle analytika společnosti PwC Dominika Kohuta důvěra v ekonomiku v dubnu nadále zůstává pod covidovou úrovní: „Výraznější pokles vidíme mezi podnikateli, na kterých si už vybírá svoji daň ze všech stran postupující geopolitické napětí. Nejvýraznější skepsi vidíme v sektoru průmyslu, kde podnikatelé bojují s nedostatečnou poptávkou umocněnou doutnajícím rizikem obchodní války.“
V situaci zavádění a obratem rušení protekcionistických cel je, jak Kohut uvedl v komentáři pro faei.cz, pro podnikatele takřka nemožné zodpovědně plánovat výrobu, což potvrzuje slabší tempo výrobní činnosti. „Odhadovat v současné nejistotě budoucí vývoj se rovná věštění z křišťálové koule,“ přiblížil analytik PwC.
A jak si v dubnu vedly jednotlivé podnikatelské sektory? Pozitivnější pohled na situaci si podle Petra Kymličky z Moore Czech Republic udrželi pouze podnikatelé v odvětví stavebnictví, mezi nimiž se důvěra zvýšila o 0,6 bodu. Největší obavy naopak zavládly v odvětví průmyslu, kde mezi podnikateli došlo k výraznému poklesu; jejich důvěra poklesla v porovnání s předchozím měsícem o 4,5 bodu.
„Je zřejmé, že se do nálady podnikatelů začínají negativně propisovat zcela nepředvídatelná ekonomická i politická rozhodnutí amerického prezidenta, která ohrožují růst na globální úrovni. Český průmysl se navíc sám o sobě potýká s nedostatečnou poptávkou, což potvrzují dotázané podniky, ale i čísla ČSÚ za první měsíce letošního roku,“ komentoval Kymlička Trumpova cla.
„Napříč podnikatelským sektorem se nálada zhoršila nejvíce v průmyslu,“ podtrhl ve své komentáři ekonom Dominik Rusinko z ČSOB: „Tuzemský průmysl trápí v první řadě slabá zahraniční poptávka – jako hlavní bariéru dalšího růstu ji zmiňují téměř 44 procenta dotázaných podniků. V mezičase se navíc začala naplňovat negativní rizika spojená s celními válkami.“
„Proto v příštích měsících očekáváme další zhoršení nálady a pravděpodobně i nižší tempo výkonu průmyslové výroby,“ predikoval Rusinko. „Pokud by cla v současné výši nakonec zůstala v platnosti, dopad na českou ekonomiku by podle našich odhadů byl výrazně negativní,“ konstatoval Jaromír Gec z Komerční banky.
„Shrnuto, podtrženo, v příštích měsících hrozí další zhoršení nálady napříč tuzemskou ekonomikou, s čímž bude konzistentní zpomalení růstu ve druhé polovině letošního roku. Za celý rok jsme redukovali odhad pro růst české ekonomiky na 1,7 procenta, v příštím roce pak počítáme s 1,5 procenta, avšak s vědomím, že jde o velmi nejisté odhady v extrémně turbulentních časech,“ uzavřel Dominik Rusinko.
