Obě agentury ale zároveň upozorňují, že důležitou dlouhodobou výzvou je stárnutí populace a s tím související tlak na veřejné finance. Podle aktualizované zprávy o stárnutí populace od Evropské komise a ministerstva financí z dubna 2025 bude počet lidí nad 65 let v Česku v příštích třech desetiletích prudce růst.
Již v roce 2050 připadne na každých 100 lidí v produktivním věku (20–64 let) více než 50 seniorů – dnes je to zhruba 35. Současná důchodová reforma postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu na 67 let a upravuje výpočtový vzorec důchodů.
Podle projekcí má v roce 2040 snižovat výdaje na penze o 0,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně a po roce 2050 již v průměru o 1,5 procenta HDP ročně oproti scénáři beze změn v důchodovém systému. V dnešních cenách to představuje od poloviny století úsporu zhruba 120 miliard korun za rok.
Případné zrušení reforem bez náhrady by vyslalo výrazně negativní signál investorům a ratingovým agenturám, což má přímý odraz v rizikových přirážkách, a tedy i nákladech na obsluhu dluhu.
V praxi by to znamenalo volbu mezi vyššími daněmi, výraznými škrty v jiných oblastech, nebo rychlým růstem zadlužení.
Vzhledem k danosti demografických trendů je důchodová reforma jedním z klíčových prvků zachování udržitelnosti veřejných financí, a tím i renomé českých státních dluhopisů na finančních trzích.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
