„Rozdílná je samozřejmě úroveň optimismu. V případě průmyslu se důvěra zvyšovala výrazně již od poloviny loňska a v současnosti je stejných úrovních jako byla v letech 2017-2018, kdy výroba solidně expandovala. Ve stavebnictví je důvěra stále výrazně pod předpandemickou úrovní, ale vysoko nad tím, kde byla v krizových letech 2012 – 2013,“ sdělil redakci ekonom Komerční banky Michal Brožka.
V případě stavebnictví je podle něj hlavní bariérou nedostatek pracovníků a zdlouhavé projekty.
„To jsou věci, které se rychle nezmění, takže pro letošek zůstane výkon stavebnictví na současné úrovni a významnější oživení zde čekáme spíše až v příštím roce,“ dodal.
Stavebnictví je tak jediným odvětvím, jež v dubnovém průzkumu hlásí první meziměsíční zhoršení důvěry v letošním roce.
„Podnikatelé ve stavebnictví očekávají slabší poptávku a zhoršení své ekonomické situace,“ řekl redakci hlavní ekonom Generali Investments CCE Radomír Jáč.
Důvěra v tuzemské ekonomice se v dubnu podle něj vyšplhala na nejvyšší úroveň od loňského března, přičemž se zlepšila nálada jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli. Důvěra mezi spotřebiteli je nejsilnější od loňského září. „Patrný je pokles obav ze zhoršení celkové ekonomické situace v příštích dvanácti měsících,“ konstatoval Jáč.
Michal Brožka se domnívá, že současný vývoj důvěry koresponduje s tím, co pro letošek od ekonomiky čekáme. Silná expanze by se podle jeho názoru měla dostavit v průmyslu i ve službách i v obchodě s tím, jak budou odstraněny protiepidemické bariéry.
„S tím, jak pokračuje rozvolňování protiepidemických opatření u nás i ve světě, bychom v nejbližších měsících měli vidět další růst důvěry v ekonomiku,“ uvedl Michal Brožka z Komerční banky. Podle jeho kolegy, ekonoma Martina Gürtlera, se v dubnu odehrál další výrazný nárůst optimismu v tuzemském průmyslu, kde důvěra dosáhla nejvyšší hodnoty od června 2018.
„Rostoucí optimismus v obchodě a službách pak zřejmě odrážel očekávané rozvolnění protiepidemických opatření od příštího týdne. Především ve službách však důvěra zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní,“ připomněl Gürtler.
Podle Radomíra Jáče dubnový průzkum podnikatelské důvěry také ukazuje, že podnikatelé v průmyslu i ve službách očekávají pro příští měsíce růst cen, což odpovídá obecným předpokladům, že příští měsíce budou v české ekonomice ve znamení vyšší inflace.
„Ekonomické oživení bude spojeno s růstem cen a téma inflace s možností zvýšení úrokových sazeb by tak mělo v letošním druhém pololetí dominovat debatám České národní banky,“ uvedl Jáč.
Martin Gürtler v této souvislosti připomněl vyjádření člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy pro agenturu Bloomberg, jenž uvedl, že „měnově politické úrokové sazby podle něj v letošním roce vzrostou méně, než očekává poslední prognóza ČNB ze začátku února“.
Ta zahrnuje do konce roku trojí zvýšení, první z nich již v právě probíhajícím druhém čtvrtletí. Zvýšení úrokových sazeb centrální banky již v tomto čtvrtletí ale kvůli pandemii koronaviru s největší pravděpodobností očekávat nelze, jejich nárůst ve druhé polovině letošního roku však Benda hodnotí jako reálný. Podmiňuje ho však návratem ekonomiky k dlouhodobě udržitelné růstové trajektorii.
