S nominálními sazbami aktuálně kolem dvou procent a inflací za prosinec ve výši 9,2 procenta má tak ECB ještě kus cesty před sebou. S postupně se zmírňujícími cenovými tlaky, k nimž však přispívají hlavně nižší ceny energií, začal v předchozích dnech finanční trh spekulovat o možném postupném zvolnění tempa utahování měnové politiky.
Pomohly k tomu anonymní úniky informací od zaměstnanců centrální banky. Podporu pro pokračování s růstem sazeb o 50 bazických bodů svými vyjádřeními v Davosu poskytli také další členové ECB, jmenovitě Klaas Knot a Francois Villeroy de Galhau.
Zveřejněný zápis z posledního prosincového jednání ECB navíc ukázal, že velký počet představitelů původně upřednostňoval zvýšení úrokových sazeb o 75 bazických bodů oproti nakonec přijatým 50 bazických bodům, které navrhoval hlavní ekonom Philip Lane.
Lagardeová se rovněž vyjádřila k očekávánému vývoji evropské ekonomiky. Podle ní lze spíše očekávat malou kontrakci, než aby došlo k recesi v pravém slova smyslu. Zprávy z posledních týdnů o vývoji evropské ekonomiky jsou podle šéfky ECB pozitivní.
Celkově tak zmíněné informace ukazují na to, že centrální banka by mohla zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů nejen na zasedání v únoru, ale i v březnu. Euro pravděpodobně pod vlivem zmíněných vyjádření z ECB ve čtvrtek mírně posílilo.
Vůči americkému dolaru zpevnilo o 0,15 procenta k 1,081 USD/EUR. Dále posílila i česká koruna, a to na přibližně 23,90 CZK/EUR. Došlo k tomu opět bez zjevných příčin a podpory fundamentů, které stále indikují slabší úrovně. Kurz polského zlotého a maďarského forintu ve čtvrtek zůstal oproti začátku obchodování zhruba beze změny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
