Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v květnu dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 53,8 na 56,9, což je nejvyšší úroveň od února roku 2018. Pro finanční trh jde o příznivé překvapení, neboť trh očekával růst souhrnného PMI indikátoru na úroveň 55,1.
Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a souhrnný PMI indikátor za květen tak naznačuje, že letošní druhé čtvrtletí bude v eurozóně ve znamení výrazného oživení hospodářského růstu.
Z pohledu růstu aktivity stále dominuje zpracovatelský průmysl, kde dynamika, měřená optikou PMI, jen zcela nepatrně zaostala za rekordním tempem vykázaným v dubnu. Právě letos v dubnu byl růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny nejsilnější za historii trvání PMI průzkumu pro tento sektor, tedy od června roku 1997.
V řeči čísel se PMI ve zpracovatelském průmyslu v květnu snížil z úrovně 62,9 na 62,8, když trh čekal pokles na úroveň 62,5. Expanze aktivity ve zpracovatelském průmyslu je i nadále výrazná, nicméně potenciálně ještě silnější výkon je limitován komplikacemi a zpožďováním v dopravě a v dodávkách potřebných komponent, což souvisí jak s pandemií, tak s vysokou poptávkou.
Komplikace v dodávkách v kombinaci s vysokou poptávkou vedou k tomu, že se právě ve zpracovatelském průmyslu zvyšují cenové tlaky a PMI průzkum za květen hlásí rekordní růst jak na cenách nákladů, tak u cen výstupů průmyslových výrobců.
Růst cenových tlaků je ovšem patrný také ve službách. Tahounem květnového růstu souhrnného PMI indikátoru byl sektor služeb, u nějž PMI průzkum hlásí zrychlení růstu na nejsilnější úroveň od června 2018.
V případě služeb vzrostl PMI indikátor z úrovně 50,5 na 55,1, zatímco trh očekával nárůst na úroveň 52,3. Sektor služeb těží z uvolňování omezení zavedených v souladu s pandemií, neboť pokrok ve vakcinaci a pokles nákazy umožňují přikročit k postupnému otevírání provozoven služeb a také obchodů.
Pokrok ve vakcinaci vede k tomu, že se v květnu dále zlepšila očekávání vývoje v ekonomice eurozóny na příštích dvanáct měsíců a tato očekávání jsou na novém rekordu za historii měření, tedy od poloviny roku 2012.
Průzkum PMI je konzistentní s očekáváním, že druhé čtvrtletí přinese nárůst meziroční inflace v eurozóně a samotný PMI průzkum naznačuje, že se růst cenových tlaků může přenést i do letošního druhého pololetí.
Evropská centrální banka (ECB) zatím dává najevo, že letošní výkyvy v inflaci bude ignorovat a nepřikročí ke zpřísňování své měnové politiky, neboť její prognóza očekává, že se inflace v dalších dvou letech zklidní a bude se držet pod inflačním cílem, jenž je stanoven v oblasti mírně pod dvěma procenty.
Přesto bude velmi zajímavé sledovat, jak se ECB na svém červnovém zasedání k aktuálnímu růstu cenových tlaků vyjádří a jak na ně bude reagovat čerstvá prognóza z dílny ECB, jež bude zveřejněna 10. června.
Průzkum PMI hlásí, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení oživení růstu ekonomika eurozóny. Silně roste aktivita ve zpracovatelském průmyslu a výrazně se oživila aktivita ve službách.
Pro středoevropský region je dobrou zprávou pokračující zlepšování podmínek ve zpracovatelském průmyslu napříč eurozónou a především v Německu, neboť regionální výroba a exporty jsou se situací průmyslu eurozóny úzce provázány.
Zároveň je ale třeba se připravit na to, že jak komplikace v dodávkách, tak tendence k růstu nákladů i cen průmyslové produkce se budou projevovat také ve středoevropském regionu.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
