Průzkum zároveň naznačuje pomyslné rozevření nůžek mezi sektorem služeb, jemuž se dařilo o něco lépe než v říjnu, a zpracovatelským průmyslem, kde dle průzkumu PMI aktivita v listopadu mírně klesla.
Kompozitní PMI indikátor v listopadu dle předběžných údajů mírně klesl, z úrovně 52,5 na 52,4 bodu, což ovšem stále představuje druhou nejsilnější úroveň od loňského května. V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity: Kompozitní indikátor se drží nad úrovní 50 bodů nepřetržitě od počátku letošního roku.
Pro středoevropské ekonomiky, pro něž je eurozóna klíčovým obchodním partnerem, představuje listopadový PMI průzkum určité varování v podobě náznaků slabšího výkonu zpracovatelského průmyslu v eurozóně, zatím ale nejde o nic dramatického.
Platí konstatování, že se bude mísit bude nepříznivý dopad amerických cel na mezinárodní obchod, a tedy i na evropské ekonomiky a zejména pak na zpracovatelský průmysl na jedné straně, a příznivý vliv německé fiskální expanze nejen na tamní ekonomiku, ale i na Evropu obecně.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v listopadu dle předběžných výsledků mírně klesl z říjnového lokálního maxima 52,5 bodu na úroveň 52,4, což ovšem stále představuje druhou nejvyšší úroveň od května 2024.
Finanční trh očekával stagnaci kompozitního PMI indikátoru na úrovni 52,5: V listopadu příznivě překvapil vývoj ve službách, avšak signály z průzkumu pro zpracovatelský průmysl byly méně příznivé.
Podrobnější pohled ukazuje, že celkový PMI indikátor pro sektor služeb v listopadu vzrostl z úrovně 53,0 bodu na 53,1 bodu: Na své osmnáctiměsíční maximum. Pokud vyloučíme dvě drobné výjimky (loňský listopad a letošní květen), tak se indikátor pro sektor služeb drží nad klíčovou hranicí padesáti bodů nepřetržitě od loňského února.
Celkový PMI indikátor ve zpracovatelském průmyslu v listopadu klesl z 50 bodů na úroveň 49,7 bodů, což představuje nejnižší úroveň od letošního června. Detailní pohled na výsledky listopadového průzkumu ukazuje, že se ve zpracovatelském sektoru zpomalil růst výroby a nové objednávky se z říjnové stagnace vydaly k poklesu při pokračujícím poklesu nových exportních objednávek.
PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl sice signalizuje, že dopad cel uvalených ze strany USA zatím není dramatický, výsledky listopadového průzkumu jsou ale méně příznivé, než tomu bylo v říjnu, a každopádně se domníváme, že negativní vliv obchodních bariér se může v dalších měsících prohlubovat.
Zároveň platí konstatování, že ekonomika eurozóny a zpracovatelský průmysl v prvé řadě mohou profitovat z vyšších evropských výdajů na obranu a infrastrukturu, jež budou tažené zejména vyššími výdaji v Německu.
PMI průzkum zároveň hlásí oživení nákladových tlaků: Rychlejší růst vstupních cen v případě služeb a obnovení růstu nákladů ve zpracovatelském průmyslu, zároveň se ale zmírnil růst prodejních cen ve službách, zatímco prodejní ceny ve zpracovatelském průmyslu zůstaly dle průzkumu PMI v listopadu beze změny.
Listopadový průzkum PMI naznačuje pokračující růst ekonomické aktivity v eurozóně, obrázek je ale nevyrovnaný bráno optikou služeb (příznivější) a zpracovatelského průmyslu (v listopadu zhoršení, ovšem rozhodně nejde o žádné drama, pozn. aut.).
Zároveň ale na úrovni eurozóny jako celku mírně vzrostl optimismus (výhled výroby na příštích 12 měsíců), a to díky očekáváním ve zpracovatelském průmyslu, jež se vyšplhala na pětiměsíční maximum. Zatímco optimismus ve službách nepatrně polevil.
Dle našeho názoru i nadále platí konstatování, že cla, vyhlášená ze strany Spojených států, budou mít negativní dopad na mezinárodní obchod a globální hospodářský růst, jakkoliv se tento dopad zatím nijak dramaticky neprojevil. Nepříznivý dopad obchodních bariér ale může být v případě Evropy do značné míry kompenzován vyššími výdaji na obranu a infrastrukturu.
Ekonomika eurozóny vykázala v letošním 3. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,2 procenta mezikvartálně a 1,4 procenta meziročně, přičemž průzkumy PMI indikují, že mírný mezikvartální růst HDP by si eurozóna mohla udržet i v letošním závěrečném čtvrtletí.
Výsledky PMI průzkumu zároveň dobře zapadají do scénáře, v němž Evropská centrální banka (ECB) ponechá úroky beze změnu po delší dobu, zřejmě až do konce roku 2026 (depozitní sazbu na úrovni 2,00 %). Z pohledu ECB ovšem bude zřejmě i nadále trvat obava ohledně inflačních rizik, související především se sektorem služeb.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
