Ve srovnání s naší prognózou, jež očekávala růst o 2,1 procenta, a také v porovnání s tržním konsensem hovořícím o rovných dvou procentech, jde o poměrně výrazné negativní překvapení. Je však nutno dodat, že datová nejistota odhadu Českého statistického úřadu je i nadále vysoká a nebude tak překvapením, pokud se v budoucnu dočkáme významnějších revizí.
V meziročním srovnání ekonomika zaznamenala oslnivý a zároveň rekordní vzestup o 7,8 procenta, který však z velké části souvisel s nízkou srovnávací základnou loňského roku. Úroveň ekonomické aktivity ve druhém čtvrtletí dosahovala 95 procent předkrizového výkonu hospodářství (měřeno vůči poslednímu čtvrtletí roku 2019, pozn. aut.).
Za mírným oživením ekonomiky stojí především rychlé rozvolnění protiepidemických restrikcí. Zatímco v květnu mohly otevřít všechny obchody a pouze vybrané služby, v červnu už ekonomika fungovala téměř bez omezení.
To se odrazilo ve výrazném zvýšení maloobchodních tržeb, které v květnu vzrostly bez zahrnutí prodejů automobilů meziměsíčně o 7,3 procenta a překonaly tak svou předkrizovou úroveň. Přestože strukturu růstu ekonomiky ještě neznáme, lze předpokládat, že jeho hlavním tahounem byla právě spotřeba domácností.
Do vyšších výdajů domácností se zřejmě promítla jak odložená spotřeba z předchozích měsíců, tak ale i pokračující růst jejich příjmů. Lepšící se výhled ekonomiky by se měl odrazit i v nárůstu investiční aktivity. Příspěvek čistého exportu byl ve druhém čtvrtletí podle našeho odhadu naopak záporný, na čemž se podílely především vyšší importy související s oživením domácí poptávky.
Růst exportu pak brzdily omezení v podobě nedostatkových vstupů do výroby, které se promítají ve slabších výsledcích průmyslové výroby. Negativně se na výkonu ekonomiky zcela jistě podepsaly s tím související odstávky výroby v automobilovém průmyslu.
Za celý letošní rok vzroste ekonomika podle naší prognózy o 4,2 procenta a v roce příštím by měl její růst zrychlit na 5,3 procenta. Oproti naší poslední prognóze z konce dubna, která pro letošní rok očekávala růst mírně nad tři procenta, tak jde o významně optimističtější výhled, který je dán právě výrazně lepší pandemickou situací a rostoucím podílem proočkované populace.
Růst ekonomiky by v druhé polovině roku mělo podpořit především další oživení domácí poptávky, včele s rostoucí spotřebou domácností a vyšší investiční aktivitou. Jejich pozitivní efekt však bude tlumen skutečností, že velká část spotřebního a investičního zboží je dovážena ze zahraničí.
Největším rizikem námi očekávaného tempa růstu ekonomiky jsou naopak již zmíněné přetrvávající problémy v oblasti průmyslové výroby spojené s nedostatkem výrobních vstupů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
