Právě také v důsledku dramaticky zdražujících povolenek rapidně stoupá cena silové elektřiny v Německu, jehož trh je úzce propojený s tím českým. Megawatthodina elektřiny s dodáním v příštím roce nyní stojí v Německu 61 eur, což je nejvíce od listopadu 2008.
Cenu německé elektřiny žene vzhůru nejen zdražování emisních povolenek, ale také postupující uzavírání tamních uhelných a jaderných elektráren. Letos se v Německu odstaví další tři uhelné elektrárny. Elektřinu rovněž letos přestanou vyrábět tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů.
Zdražování silové elektřiny v Německu se projevuje také růstem její ceny v Česku. Na pražské energetické burze je v těchto dnech silová elektřina rovněž nejdražší od listopadu 2008.
Česko je de facto součástí německé energetické soustavy, takže ceny silové elektřiny v ČR vlastně kopírují ty německé. Od cen silové elektřiny se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii, ačkoli sami do očištění své elektřiny zdaleka tolik neinvestují.
V očišťování výroby zaostává tuzemské hospodářství šířeji, nejen v oblasti produkce elektřiny, ale třeba v hutnictví. Problematická situace britské skupiny GFG Alliance, jež se ocitá pokraji bankrotu, navíc vyhlídku rychlé modernizace českého hutnictví dále zatemňuje. Má to souvislost opět také s emisními povolenkami.
Skupina minulý týden prodala milion povolenek z majetku hutě Liberty Ostrava, kterou vlastní, sesterské huti v Rumunsku, aby ta se tak nedostala do prekérní hospodářské situace. Celý převod ovšem svojí nouzovou povahou dokumentuje vážné problémy celé skupiny, jež bojuje o přežití.
Pokud by cena povolenek narostla do konce letošního roku na výše uvedených více než sto eur za kus, znamená to, že ostravská huť přijde o značný objem prostředků potenciálně určených k modernizaci výroby. Modernizace by přitom umožnila environmentálně šetrnější výrobu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
