Smlouvy na dobu určitou na dodávky energií by nesměly být na dobu delší než tři roky, obchodníci by nesměli navýšit cenu bez informování zákazníků a smlouvy se musely uzavírat výhradně písemně.
Situace kolem energetických šmejdů je stále závažná. Energetický regulační úřad totiž loni přijal 13 192 podání od spotřebitelů. Až za polovinou podání přitom stojí právě energetičtí zprostředkovatelé, tedy mnohdy právě šmejdi, resp. energetické aukce.
V porovnání s rokem 2019 loni počet podání klesl, a to o 1067, resp. 7,5 procenta, avšak to je hlavně jen důsledek loňské mimořádné pandemické situace. V nouzovém stavu podléhali omezením činnosti i podomní prodejci, včetně zprostředkovatelů energií.
Spotřebitelé byli také obezřetnější v sociálním kontaktu. Navíc zmíněný pokles je poklesem po letech průměrně desetinového ročního nárůstu, takže jde o pokles z poměrně vysoké základny.
Nebezpečným trendem je navyšování pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou. Dříve byly běžné sankce kolem tří tisíc korun, dnes jsou běžně na dvojnásobku, někdy ovšem dosahují i desetitisíců korun.
Zmíněná nová legislativa, kterou dnes mají projednávat poslanci, proto obsahuju ustanovení, dle něhož by smlouvy na dobu určitou nemohly být delší tří let. Tím pádem by se omezil prostor pro enormní sankce.
V rostoucí míře ovšem současné krize a očekávání nižších cen využívají „šmejdi“, šibalové z řad dodavatelů energií. Po telefonu zákazníkům, často starším lidem a seniorům, představují levnější nabídky s odkazem na právě pokles cen energií kvůli pandemii. I odpověď „ano“ na nevinnou otázku přitom může vést k nechtěnému uzavření nevýhodné smlouvy.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
