Americký dolar nadále posiloval vůči euru, když během tohoto týdne zpevnil o výrazná zhruba tři procenta k 1,015 USD/EUR. Společná evropská měna je tak nejslabší za posledních 20 let. Důvody lze zmínit dva. Prvním je mnohem více proaktivní přístup amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) ke zpřísňování měnové politiky.
Evropská centrální banka (ECB) naproti tomu zůstává nerozhodná. Zatímco Fed již plně upřednostňuje boj s inflací, ECB stále zmiňuje možné negativní dopady na výkonnost ekonomik a finanční situaci jednotlivých států. Druhým důvodem může být, alespoň podle dostupných předstihových indikátorů, vyšší odolnost americké ekonomiky, především pak průmyslového sektoru.
Na ten evropský silněji dopadá současná krize spojená s vysokými cenami energií a nedostatkem součástek. V tomto týdnu silně rezonovaly rovněž obavy ohledně toho, zdali po skončení odstávky plynovodu Nord Stream 1 dojde k obnovení dodávek plynu z Ruska do Evropy. Tendence ve vývoji tržních úrokových sazeb jsou však podobné na obou stranách Atlantiku.
Zatímco krátký konec výnosové křivky tlačí směrem vzhůru obavy z vysoké inflace, ten dlouhý naopak sráží všudypřítomná hrozba recese. Ta přitom stojí i za silným výprodejem na akciových trzích. Americký index S&P 500 od konce loňského roku klesl o přibližně dvacet procent. V posledních zhruba dvou týdnech se však situace stabilizovala, když došlo k nepatrné korekci.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
