To podporuje náš odhad, že polská centrální banka vzhledem k dalšímu očekávánému růstu inflace přistoupí v prvním čtvrtletí příštího roku ke zvýšení klíčové úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů (v únoru 25, v březnu 50, pozn. aut.).
Ta by se tak měla dostat na 7,5 procenta. V Maďarsku naopak výkon ekonomiky zklamal, když v mezikvartálním srovnání poklesl o 0,4 procenta.
V eurozóně byl zveřejněn zpřesněný odhad HDP za třetí čtvrtletí. Ten byl potvrzen na úrovni 0,2 procenta mezikvartálně a 2,1 procenta meziročně. Struktura HDP bude nicméně k dispozici až 7. prosince.
Na základě dosud zveřejněných dat předpokládáme, že k růstu nejvíce přispěla spotřeba domácností (+0,4 procentního bodu), dále zásoby, kladně zřejmě přispívaly i fixní investice. Brzdou byl naopak pravděpodobně čistý vývoz (záporný příspěvek -0,4 procentního bodu).
Dále byl v úterý zveřejněn německý ZEW index. Ten ve složce hodnotící současnou situaci překvapil výrazným zlepšením. Lépe dopadla i složka hodnotící výhled na dalších šest měsíců. Za výsledky stojí naděje, že inflace již dosáhla svého vrcholu a v následujících měsících bude klesat.
Společná evropská měna tak měla v úterý dostatek důvodů na to, aby se i nadále držela nad paritou (1,042 USD/EUR), kam se vyhoupla v závěru minulého týdne. Ve srovnání s pondělním obchodováním skončila o téměř procento silnější.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
