Je však nutno dodat, že datová nejistota odhadu Českého statistického úřadu je i nadále vysoká a nebude tak překvapením, pokud se v budoucnu dočkáme významnějších revizí. V meziročním srovnání ekonomika zaznamenala oslnivý a zároveň rekordní vzestup o 7,8 procenta, který však z velké části souvisel s nízkou srovnávací základnou loňského roku.
Úroveň ekonomické aktivity ve druhém čtvrtletí dosahovala 95 procent předkrizového výkonu hospodářství (měřeno vůči poslednímu čtvrtletí roku 2019, pozn. aut.).
Předběžné výsledky HDP za druhé čtvrtletí dnes zveřejnila také řada dalších evropských ekonomik. Ta německá vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta, zatímco se očekával, stejně jako v případě ekonomiky české, růst o dvě procenta.
Nad očekáváními rostly naopak ekonomiky Itálie a Španělska. První jmenovaná přidala mezičtvrtletně 2,7 procenta, (čekalo 1,3 %), ta druhá pak 2,8 procenta při očekávaných 2,1 %.
Francouzská ekonomika rostla z velkých ekonomik eurozóny nejpomaleji, oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 procenta. Její výsledek byl však v souladu s očekáváními. Obecně lze tak říci, že lépe se ve druhém čtvrtletí dařilo ekonomikám více orientovaným na oblast služeb (Itálie a Španělsko), jimž pomohlo rychlé rozvolnění protiepidemických restrikcí.
Naopak růst průmyslových ekonomik, typu té české a německé, brzdily problémy s nedostatkem některých vstupů do výroby, v jejichž důsledku museli dokonce někteří výrobci automobilů omezit svou výrobu. Ekonomika eurozóny jako celku dopadla o něco lépe, než se čekalo, když vzrostla mezičtvrtletně o dvě procenta, oproti očekávaným 1,5 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
