Hlavní zásluhu na tomto poklesu má odeznívání efektu drahých energií. V tomto případě zafungoval nejenom vysoký srovnávací základ, ale pozitivní vývoj na energetických trzích dokonce přispěl k meziročnímu poklesu cen energií v eurozóně.
Na ústupu jsou pomalu a jistě i ceny potravin, ale zatím jde jen malý počáteční krok.
Pozitivní zprávou budiž i pokles jádrové inflace z 5,6 procenta na 5,3 procenta a mírný útlum inflačních tlaků ve službách. Ty vzbuzovaly velké obavy kvůli potenciálnímu tlaku na růst mezd, který by se mohl přelít do cen. Zvlášť když jsou firmy ve službách velmi optimistické, pokud jde o očekávaný vývoj poptávky v následujících měsících.
Inflace díky srovnávacímu základu skokově poklesla ve většině zemí eurozóny, nejvíce pak o 2,7procentního bodu v Lotyšsku a nejnižší je v Lucembursku (2 %).
Pokles inflace v eurozóně je jistě pozitivním signálem i pro Evropskou centrální banku, která se bude v půli června rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb. I přes skokový pokles je její dvouprocentní cíl stále velmi daleko, a proto by měla opět přistoupit k mírnému zvýšení sazeb o 25 bodů.
Českou květnovou inflaci zatím neznáme, ale je pravděpodobné, že se poklesne pod hranici 11 procent. Už ta následující by mohla být dokonce jednociferná. Inflační tlaky opadají a pomáhají k tomu nejenom levnější energie na trhu, ale i slabá poptávka tlačící prodejce a výrobce ke slevám.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
