Belgického premiéra v odporu k půjčce v sobotu podpořili také bankéři jeho domoviny. Návrh Evropské komise podle belgické bankovní federace Fabelfin představuje „nevyzpytatelné ohrožení stability celé Belgie jakožto země“.
Navíc, jestliže se mezinárodní investoři budou obávat, že zahraniční aktiva držená v Evropě mohou být zabavena příliš snadno, nastane odliv kapitálu z Evropy a podkopání důvěry v její finanční trhy, varuje dále Fabelfin.
Proti půjčce se ozývá vedle bankéřů také Federace belgických podniků. Ta naznačuje, že ostatní země EU se chovají pokrytecky, neboť pokud by byla zmrazená ruská aktiva na jejich území, samy by nebyly ochotny riskovat a činit to, co nyní žádají po Belgii.
Ve skutečnosti jsou zmrazené ruské devizové rezervy deponovány i v dalších zemích EU, zejména ve Francii a v Lucembursku (viz graf agentury Bloomberg, pozn. aut.), avšak Belgie v jejich držbě suverénně dominuje.
Proti jejich využití pro půjčku Ukrajině se vyslovuje i sama belgická společnost Euroclear, u které jsou uloženy. Ta uvedla, že návrh Evropské komise je příliš riskantní, historií neprověřený, a jeho zhmotnění by znamenalo dalekosáhlá právní, finanční a reputační rizika nejen pro Euroclear samotný, leč též pro Belgii, Evropskou unii a její finanční trhy.
Na Belgii vedle Evropské komise zvláště silně tlačí také Německo. Berlín zjevně preferuje využití ruských rezerv k financování ukrajinských vojenských výdajů před použitím společného dluhu EU ke stejnému účelu.
Němci totiž patří k národům EU, které se až na výjimky vehementně staví proti společnému půjčování EU, neboť coby relativně fiskálně ukáznění nechtějí přebírat náklady dluhu předlužených ekonomik typu Francie, Itálie, ba ani právě Belgie. Němci by tedy raději, aby peníze na Ukrajinu poslala Belgie, z ruských rezerv, aniž by se musel vydávat další společný dluh EU.
Na stranu Belgie se ovšem staví i opravdu těžká váha. Spojené státy. Ty nyní tlačí na některé země Evropské unie, aby se postavily záměru Evropské komise poslat Ukrajině peníze z ruských rezerv, jak v sobotu uvedla agentura Bloomberg. Podle USA by peníze z ruských rezerv měly sloužit k zajištění míru, a nikoli k prodlužování války.
Evropská komise chce Kyjevu peníze dát – jde vlastně o nevratnou bezúročnou půjčku – na jeho vojenské a finanční potřeby. Za poskytnuté peníze se mají ovšem zaručit členské země EU. Česko by tak muselo vyčlenit na tuto záruku minimálně 40 miliard korun.
Evropská centrální banka se na záruce podílet odmítá, i když po ní Evropská komise participaci žádá. Proti předání tisíců miliard korun Ukrajině jsou v rámci EU vedle Belgie také Maďarsko a vlastně i Slovensko, které jej podmiňuje tím, aby dané biliony nefinancovaly vojenské výdaje, což je v praxi těžko splnitelné.
Státní rozpočet Belgie inkasuje ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou deponovány na jejím území, stovky milionů eur daní. Hlavně se ale Belgie obává, že pokud přestanou platit příslušné sankce Evropské unie, bude to ona, která bude muset Rusku peníze z rezerv vracet – a pokud je mezitím Evropská komise pošle Ukrajině, nebude mít z čeho.
Na Belgii by se pak musely „složit“ další členské země EU, aby mohla peníze Rusku vrátit – Česko by pak muselo Rusku „přes Belgii“ poslat zmíněných minimálně 40 miliard korun. Případně by vratku Rusku „natiskla z ničeho“ Evropská centrální banka, což ta ale odmítá jako nepovolené látání dluhu členských zemí eurozóny tiskem nových eur.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
