Evropská unie je hlavním „sponzorem“ ruského válčení na Ukrajině

Názor
Rusko za svůj export fosilních paliv utržilo během prvních sto dnů války na Ukrajině celkem 93 miliard eur. To odpovídá zhruba 2300 miliardám korun. Částku uvádí studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, kterou tento institut zveřejnil na začátku týdne. Cituje z ní například francouzská agentura AFP.
V případě Francie jde podle finského institutu o vědomé rozhodnutí odebírat ruskou energii i v době války. Pokud by Francie chtěla, mohla odstoupit od krátkodobých kontraktů, které se často nasmlouvaly až po ruské invazi na Ukrajinu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle studie se EU během prvních sto dnů války stala odběratelem celkem 61 procent celkového ruského vývozu fosilních paliv, tedy zejména zemního plynu a ropy. Země EU pořídily v Rusku během ukrajinské války fosilní paliva za zhruba 57 miliard eur, což odpovídá přibližně 1 400 miliardám korun.

Znamená to, že během války platí EU Rusku za fosilní energie průměrně zhruba 14 miliard korun denně. Vývoz fosilní energií do EU tak nyní představuje hlavní zdroj příjmů ruské státní kasy. Z důvodu sankcí o hrozícího státního bankrotu si totiž může Rusko jen obtížně, pokud vůbec, půjčovat na dluhopisových trzích.

PSALI JSME:
Skoro miliarda eur denně. Za prvních 100 dní války mělo Rusko rekordní příjmy z vývozu fosilních paliv

Stěžejními dovozci ruských energií jsou během války na Ukrajině země patřící k největším ekonomikám EU, Německo a Itálie, a pak také Čína. Rusku přitom k historicky rekordně vysokému objemu příjmů z vývozu značně dopomáhají vysoké ceny energií na světovém trhu.

Průměrné ceny ruského vývozu jsou podle zmíněného finského institutu o přibližně 60 procent výše, než ve stejnou dobu loňského roku, což Rusku umožňuje zcela potlačit nepříznivý dopad západních sankcí právě v oblasti obchodu s fosilními palivy.

PSALI JSME:
Čína chce nakupovat extrémně zlevněnou ruskou ropu do svých strategických rezerv

Některé země navíc dokonce v době války navýšily svůj odbyt ruských fosilních paliv i hlediska ryze množstevního. Více tun, barelů či megawatthodin ruských paliv tak nyní nakupuje nejen Čína, Indie nebo Spojené arabské emiráty, ale také Francie, uvádí Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší.

V případě Francie jde podle finského institutu o vědomé rozhodnutí odebírat ruskou energii i v době války, neboť odběr ze „země galského kohouta“ se většinově uskutečňuje na základě krátkodobých, nikoli dlouhodobých kontraktů. Krátkodobé kontrakty jsou ty, které se často nasmlouvaly až během války, a pokud by Francie chtěla, mohla od nich po invazi Ruska na Ukrajinu odstoupit.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Rusko stojí válka 25 miliard denně, spočítal profesor válečných studií

Zavřít reklamu ×

Napsat komentář: ssss Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.