Evropské ekonomiky podaly překvapivě dobrý výkon

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí předčila většinu očekávání, když její mezičtvrtletní růst zrychlil na 0,7 procenta z 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí, zatímco tržní konsensus předpovídal růst o 0,3 procenta mezičtvrtletně a my s ohledem na slabá měsíční data z ekonomiky stagnaci.
Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta. Růst zřejmě podpořilo pokračující oživení spotřebitelské poptávky. Ilustrační foto: Pixabay.com
Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta. Růst zřejmě podpořilo pokračující oživení spotřebitelské poptávky. Ilustrační foto: Pixabay.com

Meziročně ekonomika vzrostla o 2,7 procenta. Výkon ve třetím kvartále jde silně proti měsíčním datům tržeb v maloobchodu a službách a průmyslové výroby za červenec a srpen, která indikovala zpomalení růstu spotřebitelské poptávky a pokles výroby.

Komentář Českého statistického úřadu k předběžnému odhadu hrubého domácího produktu (HDP) přesto zmiňuje pozitivní příspěvek zahraniční poptávky k mezičtvrtletnímu růstu a přisuzuje meziroční růst HDP o 2,7 procenta spotřebě domácností a tvorbě hrubého kapitálu (fixní investice včetně tvorby zásob, pozn. aut.).

Růst pravděpodobně pozitivně ovlivnil vývoj v inženýrském stavitelství, který reflektuje vyšší vládní investice (zejména do dopravní infrastruktury).

Silný růst české ekonomiky kontrastoval s mezičtvrtletní stagnací té německé, podíl vývozu do země našeho největšího obchodního partnera přitom v červenci a srpnu dosahoval zhruba 30 procent, což bylo výše ve srovnání s průměrem roku 2024.

Naproti tomu ostatní země eurozóny podaly lepší výkon. Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta (vs. tržní konsensus +0,1 % q/q). Růst zřejmě podpořilo pokračující oživení spotřebitelské poptávky, zatímco čistý vývoz měl naopak negativní příspěvek s ohledem na zavedení cel.

Překvapivě silné výkony evropských ekonomik, včetně té naší, vedly k růstu eurových a korunových sazeb. Ke zmírnění napětí na trzích přispěla i obchodní dohoda mezi Čínou a USA, která mimo jiné snížila americká cla spojená s fentanylem na 10 procent či uvolnila restrikce na vývoz čínských vzácných zemin.

Nárůst korunových sazeb nevykolejilo ani vyjádření člena bankovní rady České národní banky Jakuba Seidlera v rozhovoru pro Bloomberg. Pod něj stabilita sazeb na současné mírně restriktivní úrovni po delší dobu spolu se silným kurzem koruny pojistí pokračování dezinflace v české ekonomice.

Rizika pro inflační vývoj vnímá na obě strany, celkově se ale nyní přiklání k stabilitě sazeb po delší dobu. To pouze podporuje současné tržní zacenění.

Evropská centrální banka (ECB) nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny. Z pohledu trhů mohly být mírně jestřábí komentáře ohledně snížení negativních růstových rizik díky zmírnění tenzí na poli světového obchodu či příměří na Blízkém východě.

Depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech a ECB podle slov prezidentky Christine Lagardeové zůstává na „dobrém místě“. Po zasedání ECB eurové sazby mírně korigovaly dřívější nárůst a v odpoledních hodinách se obchodovaly jen nepatrně výše. Tržní zacenění kroků ECB zůstalo prakticky beze změny, když stále dává relativně malou šanci snížení sazeb v příštím roce.

Česká koruna na silnější růst, výroky J. Seidlera či vyšší sazby příliš nereagovala a posílila jen nepatrně. Zčásti to reflektuje vyčerpaný prostor k posílení i vzhledem k úrokovému diferenciálu, který měl kurz v poslední době tendenci předhánět.

Ostatní středoevropské měny se v zásadě obchodovaly poblíž otevíracích úrovní. Americký dolar si dále držel zisky vůči euru a posílil o 0,3 procenta k 1,157 USD/EUR po středečním jestřábím vyznění zasedání centrální banky USA, Fedu.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek