Německou ekonomiku od listopadu sužuje lockdown, který tvrdě dopadá především na sektor služeb a maloobchodu. Restriktivní opatření se však nedotkla průmyslu, který v loňském čtvrtém čtvrtletí vykazoval oslnivé výsledky a pomohl tak předejít dalšímu poklesu ekonomiky. V celoročním vyjádření se však hospodářský útlum Německu nevyhnul, vlivem hlubokého propadu ve druhém čtvrtletí, když se tamní HDP za celý rok 2020 snížilo o zhruba pět procent.
Stále dobře si na začátku letošního roku vedl také německý trh práce. Počet nezaměstnaných totiž v lednu klesl o 41 tisíc, a to i přes nepříznivý sezónní efekt, který standardně tlačí lednovou nezaměstnanost vzhůru. I z tohoto důvodu čekal trh nárůst počtu nezaměstnaných v průměru o 7,5 tisíce. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti tak o jednu desetinu klesla na šest procent.
Nad očekávání dobře se s koronavirou pandemií na konci loňského roku potýkaly také další velké ekonomiky eurozóny, jmenovitě Španělsko a Francie.
Španělský hrubé domácí produkt (HDP) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil mezičtvrtletně o 0,4 procenta, zatímco analytici v průměru počítali s jeho poklesem o 1,4 procenta. Meziročně španělská ekonomika poklesla o 9,1 procenta, tedy srovnatelně jako ve třetím čtvrtletí.
V pozitivním slova smyslu překvapily i výsledky francouzské ekonomiky, která klesla mezičtvrtletně o 1,3 procenta, zatímco trh čekal propad o čtyři procenta. Data HDP za poslední ze čtyř největších ekonomik eurozóny, tedy za Itálii, budou zveřejněna příští úterý.
Celkově to však vypadá, že evropská ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku vyhnula hlubšímu propadu. Začátek letošního roku je však opět spojen s velkou mírou nejistoty, když převážná část evropských ekonomik vstoupila do nového roku s přetrvávajícími omezeními.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
