Na úrovni 56,1 ale kompozitní PMI indikátor stále naznačuje, že tempo hospodářského růstu zůstává z historického pohledu silné. Růst nicméně zpomalil jak ve zpracovatelském průmyslu, jenž se i nadále potýká s nedostatkem potřebných komponent a se zpožďováním v jejích dodávkách, tak v sektoru služeb, na němž se zřejmě podepisuje probíhající vlna pandemie.
Pokles hospodářského růstu je zároveň doprovázen růstem cenových tlaků: Růst nákladů byl letos v září obecně nejsilnější za uplynulých 21 let, zatímco růst prodejních cen zrychlil na třetí nejvyšší úroveň za uplynulých dvacet let.
Průmyslovým výrobcům a podnikatelům ve službách se tak stále daří přenášet vyšší náklady do prodejních cen pro své odběratele a průzkum PMI potvrzuje, že se v ekonomice eurozóny dále kumulují inflační rizika.
Složený indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v září dle předběžných výsledků klesl z úrovně 59,0 na 56,1, což je nejnižší hodnota od letošního dubna. Finanční trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 58,5.
Zpomalení růstu aktivity hlásí jak zpracovatelský průmysl, tak sektor služeb. PMI ve zpracovatelském průmyslu v září klesl z úrovně 61,4 na 58,7, což je nejnižší úroveň od letošního února, zatímco trh očekával pokles na úroveň 60,3.
Zpracovatelský průmysl hlásí jak pomalejší tempo růstu výroby, tak zpomalení růstu nových objednávek a zaměstnanosti. Sektor služeb vykázal pokles PMI indikátoru z 59,0 na 56,3, což je nejslabší úroveň od letošního května a pod tržním očekáváním, jež odhadovalo pokles PMI indikátoru na 58,5.
Průzkum ve službách hlásí jak zpomalení celkového výkonu tohoto sektoru, tak nových objednávek, nicméně růst celkového výkonu a také zaměstnanosti si v případě služeb zachovává slušné tempo. Na sektor služeb nicméně nepříznivě dopadá stávající vlna pandemie koronaviru a s ní spojené komplikace.
Průzkum PMI za letošní třetí čtvrtletí jako celek naznačuje, že ekonomika eurozóny může za tento kvartál vykázat velmi silné tempo hospodářského růstu, vyjádřeno mezičtvrtletní změnou hrubého domácího produktu (HDP).
Výsledky PMI průzkumu za srpen a září ale zároveň naznačují, že pro letošní závěrečné čtvrtletí lze očekávat zpomalení tempa růstu HDP. Na ekonomickou aktivitu nepříznivě dopadají jak komplikace na straně dodávek surovin a potřebných dílů v průmyslu, tak komplikace spojené s pandemií, jež dopadají na sektor služeb.
Pro vývoj v dalších měsících a čtvrtletích bude klíčové právě to, jak se bude vyvíjet situace v dodavatelských vztazích a nakolik se podaří dostat pod kontrolu situaci na straně pandemie, čemuž mohou napomoci i třetí dávky vakcinace, k nimž jednotlivé země postupně přistupují.
Průzkum PMI zároveň naznačuje kumulaci inflačních tlaků v ekonomice eurozóny a toto konstatování jistě platí i pro Evropu obecně včetně středoevropského regionu. Tlaky směrem k růstu inflace tak lze očekávat i v průběhu podzimních měsíců – jak v eurozóně, tak v našem regionu.
Průzkumu PMI za eurozónu dává smíšené signály: Pro letošní třetí čtvrtletí lze čekat velmi slušný mezikvartální výkon HDP eurozóny, do závěrečného čtvrtletí ovšem ekonomika eurozóny zřejmě vykročí se zpomalením dynamiky svého růstu. Zároveň je patrná kumulace inflačních tlaků jak v průmyslu, tak ve službách.
Komplikace v dodávkách pro zpracovatelský průmysl jsou patrné i ve středoevropském regionu, ať již hovoříme o české ekonomice anebo o dalších regionálních ekonomikách, což se i zde projevuje na jedné straně coby brzda růstu průmyslové výroby a zároveň coby faktor, jenž tlačí výrobní náklady nahoru.
Středoevropský region se potýká s podobnými problémy jako ekonomiky západní Evropy a zejména otázka dodavatelských vztahů v průmyslu a vývoj na poli pandemie zůstávají do dalších měsíců klíčové i pro středoevropské ekonomiky.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
