Na tuto hrozbu upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) globální společnost Gen, která se věnuje podpoře digitální svobody prostřednictvím svých značek včetně Norton nebo Avast. „Falešné lékárny jsou na vzestupu, mezi nejohroženější země patří i Česko,“ varuje společnost ve své zprávě Gen Treat Report.
Podle zprávy spoléhají podvodníci na osvědčený model. Když někdo nutně potřebujete léky – ať už jde o běžná antibiotika, léky na cukrovku, covid-19, populární přípravek na hubnutí nebo na zlepšení erekce – nákup na internetu se může zdát jako nejrychlejší a nejdiskrétnější řešení.
Přesvědčivé webové stránky lékáren slibují rychlé doručení přes noc, nízké ceny a naprostou diskrétnost. Často vypadají pravě, s logy a designem, který se snaží v potenciálním zákazníkovi vzbudit důvěru.
Za touto maskou se ale skrývá nebezpečný podvod: Rozsáhlý kyberzločin, který experti Avastu nazvali pharmafraud. Jsou to zločinecké skupiny, kteří se vydávají za legální lékárny, ale ve skutečnosti prodávají padělané a závadné léky.
Nebezpečí pro zdraví
Tyto stránky mohou pacienty připravit o peníze, osobní údaje, a v krajním případě také o jejich zdraví. Ačkoli na internetu existují tisíce falešných lékárenských webů, mnoho z nich je propojeno v rámci jedné organizované kybernetické sítě.
Výzkumníci Avastu odhalili velkou zločineckou skupinu, kterou pojmenovali MediPhantom – koordinovanou organizaci, pod kterou spadá více než pět tisíc domén, všechny řízené stejnými operátory.
Česko je přitom jednou z nejohroženějších zemí tímto podvodem – v celosvětovém žebříčku je na osmém místě za Řeckem, Chorvatskem, Slovinskem, Bosnou a Hercegovinou, Španělskem, Kyprem a Švýcarskem.
„Celosvětový rozsah falešných lékáren je pravděpodobně mnohem větší – a stále roste,“ upozornil Michal Salát, ředitel výzkumu hrozeb Avastu. Dodal, že na rozdíl od jiných typů online podvodů tato hrozba není nebezpečná jen pro bankovní účet či osobní údaje, jde také o zdraví.
Weby zaměřené na podvodné prodeje léčiv zneužívají například léky na chronická onemocnění. Mnoho z nabízených medikamentů ale může být bez lékařského předpisu nebezpečných, a v některých zemích je jejich online prodej dokonce zcela nelegální.
V nabízených lécích mohou například chybět aktivní látky nebo obsahovat toxické příměsi. Na první pohled mohou tyto stránky působit jako skutečné lékárny – mají profesionální design, zákaznickou podporu ve formě chatbota a detailní popisy nabízených léků.
Podezřelé platební metody
Ale při platbě zákazníci se začnou objevovat varovné signály, jako jsou třeba nezabezpečené a podezřelé platební brány, požadavky na platbu v kryptoměnách nebo převodem peněz, případně i vyplnění soukromých údajů.
Z kybernetické kriminality se stává stále výnosnější byznys. Do roku 2029 stoupnou celosvětové škody na 15,6 bilionu dolarů. To je víc než hrubý domácí produkt (HDP) kterékoli země na světě s výjimkou Spojených států a Číny.
Vyplývá to z aktuální analýzy Mastercard Signals, kterou tato společnost poskytla Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz). Analýza podrobně mapuje, jak se hrozby vyvíjejí po nástupu autonomních systémů umělé inteligence, které jsou chytřejší, rychlejší a adaptivnější než kdy dřív.
„Kyberbezpečnost ale není jen otázkou technologie. Týká se každého – od jednotlivců přes firmy až po veřejnou správu,“ poznamenala Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
